Co ještě hledáme
Otevřené otázky a hypotézy. Pokud o něčem z toho víte z rodinné paměti nebo dokumentů, ozvěte se autorovi rodokmenu.
Otevřené otázky
Jak byli příbuzní Jan Zelinka a Marie Šorfová?
Hypotéza přes Pokorné z Nové Vsi – Janova babička Anna roz. Pokorná (Nová Ves čp. 4?) a Mariina babička Barbora roz. Pokorná (Nová Ves čp. 24) byly nejspíš sestry. Ověřit v matrikách Nové Vsi (fara Lomnice). Původně: k sňatku 1871 potřebovali dispens pro pokrevenství 3. stupně (společní prarodiče jejich rodičů). Pomohou křty Jana (1845) a Marie (1849) a sňatky jejich rodičů.
Kdo byl otec Jana Koutníka (× 1806)?
Otevřené oddací matrika 1806 jasně píše „syn † Josefa Koutníka, sedláka“ (MyHeritage chybně Matěj/Jakub). V Dobřemilicích byli dva Josefové – chalupník z čp. 8 († 1799) a Josef z čp. 4/7 (žil ještě 1806). Janův křest (asi 1785) v Chyškách 1777–1787 nenalezen – zkusit okolní fary.
Kde se narodil Jakub Koutník (27. 10. 1823)?
Otevřené Přeštěnice patřily k faře Milevsko, ale milevská křestní kniha pro léta 1820–1823 v digitalizaci chybí; v Dobřemilicích (Chyšky) není.
Byl Jan Čapek (× 1778) synem Martina Čapka?
Otevřené rodina (MyHeritage) to tvrdí, ale v křtech Chyšek 1748–1758 Jan, syn Martina, není – jen Jan, syn Jakuba Čapka ze Záluží (1757). Rozhodla by gruntovní kniha panství Milevsko.
Petr Cziapek (1654) a Bartoloměj Čapek (1707) ze Záluží
Otevřené údaje z MyHeritage (nejspíš Berní rula a gruntovní knihy), v matrikách nejdou ověřit. Pomohla by Berní rula 1654 (online) a pozemkové knihy panství Milevsko (SOA Třeboň).
Kdo byla Dorota „Hudečková z Hni…“, žena Matěje Buriánka?
Otevřené Hněvanice (fara Obděnice) prohledány 1785–1792 bez výsledku. Zkusit sňatek před 1785 (Petrovice u Sedlčan) nebo jinou ves na Hni-.
Kde se brali Blažejové (1731 a 1772)?
Otevřené v Kojeticích ověřeny křty Pavla (1750) a Anny (1780) a úmrtí Václava (1762), Pavla (1820), Kateřiny (1828) i Anny Srbkové (1856). Sňatky Václava × Alžběty Ehemové (1731) a Pavla × Kateřiny Kotrbové (1772) v kojetické oddací matrice nejsou – nejspíš ve farnostech nevěst (Bořanovice → fara Kojetice?/Líbeznice?).
Kdo byl Antonín Srbek, předbojský představený (1850–1855)?
Téměř vyřešeno Václav Srbek a Anna Blažejová měli syny Antonína (* 9. 5. 1805) a dalšího Antonína (* 13. 6. 1809), oba na čp. 5 – představený byl nejspíš jeden z nich (bratr Rosalie). Rozhodne sňatek či úmrtí Antonína v Kojeticích po 1830.
Kde a kdy zemřel František Xaver Mrzena (* 1794)?
Otevřené nenalezen v Milevsku (1832–1867), Chyškách (1843–1891) ani Sepekově; rodina uvádí 1845.
Proč Adolf Mayer přišel o majetek a skončil v chudobinci?
Otevřené 1. 4. 1890 ho rada města (č. j. 37170) jako „dozorce při potravní dani“ vymazala z knih měšťanů pražských – protokol důvod neuvádí; † 1904 v chudobinci u sv. Bartoloměje. Odpověď může být v pozemkové knize domu, spisu č. j. 37170/1890 a zápisech městské rady (AHMP).
Kdy zemřel Ludvík Mayer v Rusku?
Otevřené pražské konskripční archy potvrzují, že žil „v Rusku“ už od roku 1890 a 1. 2. 1906 se v Moskvě u sv. Petra a Pavla oženil s Boženou Jírovou (pas od generálního konzulátu v Moskvě 14. 3. 1906). Rok úmrtí nejistý: MyHeritage 1907, tužková poznámka na archu snad „† dle údajů v Moskvě r. 1917“. Čím se v Moskvě živil, nevíme.
Kdy zemřel Josef Kotek (* 1839)?
Otevřené v Brandýse 1852–1931 nenalezen – možná zemřel v Praze (Žižkov?).
Kde a kdy zemřel Adolf Mayer ml. (* 1851)?
Otevřené v červenci 1926 ještě žil (vdovec po Vlastimile, † 29. 7. 1926 Smíchov). Na Smíchově 1925–1938 nezemřel. Na jeho archu je poznámka „bytem Svojšín u Stříbra“ – úmrtní matriky Svojšína 1904–1944 ale nejsou v archivu, leží na Městském úřadě Černošín. Pomohl by dotaz tam (Adolf Mayer, * 11. 9. 1851 Praha), případně na Správu pražských hřbitovů (hrob Vlastimily na Olšanech).
Kdy se narodila Anna Kopštálová (Košťálová)?
Otevřené provdaná 1800 za Josefa Machačku (18 let); otec Jan nebo Jiří Kopštál/Košťál. V lomnickém rejstříku narozených 1778–1784 není.
Matěj Homola (* 1769) – syn kterého Václava?
Hypotéza v Třebestovicích žili dva Václavové Homolové (× Veronika a × Dorota). Matěj je zapsán jako syn Václava a Veroniky (Smolíkové), rejstřík oddaných 1792 ale uvádí otce Matěje.
Odkud byla Magdalena Kladená a kde se narodil Jan Polák?
Otevřené Kladení se v Křenku 1717–1730 nevyskytují (rodina zřejmě odjinud); Jan Polák (* asi 1797) nenalezen v Nehvizdech ani ve Vyšehořovicích.
Rodiče Antonína Žily ze Sulkovce?
Otevřené v Sulkovci 1767–1790 nenalezen; žil tam švec František Žila (čp. 25) – možná bratr. Antonín se narodil asi před 1766, kdy Sulkovec patřil k jiné faře.
Odkud byla Justina, matka Bartoloměje Ševčíka?
Otevřené v křtu 1799 „dcera Matěje Hrnka, čtvrtníka ze Straußnitz“ – nejspíš Strážnice; v Želeticích (Strážovice) 1765–1771 nenalezena.
Kdy a kde zemřel Jan Nepomuk Mrzena?
Otevřené naposledy živý 5. 11. 1912 (domovské právo na Žižkově), v adresáři 1925 je manželka Anna už vdova. Na žižkovské faře sv. Prokopa 1927–1936 nenalezen. Hledat úmrtí 1912–1925 (Žižkov, nemocnice, padlí v 1. světové válce?) a pozůstalostní spis Okresního soudu Žižkov (AHMP, NAD 95); také fondy Společenstvo řezníků Praha (NAD 353) a Podpůrný spolek řezníků a uzenářů Žižkov (NAD 555, pamětní kniha 1901–1926). Kde byl hostinským, také nevíme.
Kdy se narodil a zemřel cukrář Jaroslav Mrzena?
Otevřené bratr Vlasty Mrzenové, cukrář (1925), 1928 obchod s cukrovím po trzích, zůstal svobodný a žil s matkou, podle rodiny zemřel asi v 52 letech. Křest u sv. Prokopa na Žižkově 1900–1908 nenalezen – víte rok narození nebo úmrtí?
Kdo jsou lidé z kronik (1925–1933)?
Otevřené v zápisech ze 2015 jsou úmrtí Ludmily Mrzenové roz. Doušové (Dejvice 1925), Jana Zelenky, vrchního berního správce z Janovic (Bubeneč 1930), Františka Málka a Františky Treybalové (Bubeneč 1933) – zatím je neumíme zařadit.
Kdo je na fotografiích?
Tyto rodinné fotografie zatím neumíme přiřadit. Poznáte někoho? Napište nám jméno, přibližný rok nebo místo – i nápis ze zadní strany fotky pomůže.

Dvě fotky vedle sebe, nejspíš kolem roku 1915–1920 (podle šatů). Kdo jsou maminka a holčička?

Amatérská fotka, nejspíš 30. léta. Kdo je to?

Ateliérová fotografie, nejspíš 20. léta. Beranice s chocholem, kožešinou lemovaný kabátec se šňůrami a šavle – uniforma československého jezdectva. Slepotisk fotografa vpravo dole: „Josef …us, Postelberg“ – tedy fotograf v Postoloprtech (německy Postelberg), kde byla za první republiky jezdecká posádka.

Ateliérový portrét, nejspíš 20. léta. Možná tentýž muž jako voják.

Ateliérová svatební fotka, nejspíš 40.–50. léta. Ženich v důstojnické (?) uniformě, nevěsta s kyticí. Možná Jiří Zelenka a Libuše Pokorná (?) – kdo to je a kdy se brali?
Prameny mimo online matriky
Co by šlo zjistit jen v badatelně archivu nebo na matričním úřadě (a proč). Doplňujte průběžně.
VYŘEŠENO 31. 10. 2026: oddací list syna 1955 uvádí 12. 12. 1902.Narození Jaroslava Zelenky 22. 8. 1902, Šemanovice (fara Šemanovice, okr. Mělník) – kniha narozených po r. 1871 není na eBadatelně SOA Praha; zeptat se SOA Praha / matričního úřadu Kokořín (Mšeno). Rozpor k ověření: sestra Marie se podle křestního listu (Šemanovice, kniha N tom. I, vydán 1919) i úmrtního listu 1987 narodila 7. 1. 1902 – jen 7,5 měsíce před Jaroslavovým datem z oddací matriky 1927. Rodina uvádí u Jaroslava 12. 12. 1902. V dotazu požádat o přepis OBOU zápisů (Marie 7. 1. 1902, Jaroslav 12. 12. 1902?) z knihy narozených fary Šemanovice.VYŘEŠENO: oddací list od LJ.Sňatek Jiřího Zelenky a Libuše Pokorné 27. 8. 1955, MNV Kunratice – matriční úřad Praha 4 / ÚMČ Praha-Kunratice (lhůta 75 let).
Žádosti připravené 8. 11. 2026 (k odeslání uživatelem)
Vojenský ústřední archiv – Vojenský historický archiv (VÚA–VHA), Sbírka kmenových listů
Dobrý den, prosím o vyhledání a zaslání kopií kmenových listů (Grundbuchblatt) těchto osob, mých předků:
- Karel Ludvík Mayer, * 23. 8. 1883 Praha I čp. 510 (Staré Město), domovská obec Praha; 1914 desátník c. k. pěšího pluku č. 28, raněn (Verlustliste č. 60 ze 17. 11. 1914).
- Ludvík Mayer, * 18. 12. 1857 Praha II čp. 48 (dvojče Karla Mayera, otec truhlářský mistr Adolf Mayer), domovská obec Praha.
- František Serafinský Pokorný, * 17. 5. 1872 Křenek čp. 6 (okr. Brandýs n. L.), domovská obec v okr. Karlín; 10 let a 3 měsíce u c. k. pěšího pluku č. 28 (hudebník), pak 2 roky u c. k. zeměbraneckého pěšího pluku č. 8 Praha, naposledy desátník, propuštěn 31. 12. 1912, jubilejní pamětní medaile. Jde o rodinný výzkum. Prosím o sdělení ceny a způsobu platby. S pozdravem [jméno, adresa, e-mail]
Archiv hl. m. Prahy (AHMP) – pozemková kniha Vinoř
Dobrý den, prosím o kopii zápisu z pozemkové knihy obce Vinoř (rukopis Rkp 5047, fol. 10, rok 1808) – převod selské živnosti čp. 25 od Jana Řepky na Antonína Kotka a Ludmilu roz. Řepkovou (6. 8. 1808). Hledám odkud Antonín Kotek (* asi 1779, † 1810 Vinoř čp. 25) pocházel. Pokud zápis uvádí jeho původ nebo rodiče, prosím i o přepis. S pozdravem [jméno, adresa, e-mail]
- Drogerie Josefa Pokorného v Kunraticích (asi 1930–1950): SOA Praha – fond Společenstvo různých živností Kunratice (NAD 684) a od 26. 1. 1942 Společenstvo smíšených živností Praha-venkov, Modřany (NAD 692) – nejlépe Kniha členů 1942–1949 (NAD 692, inv. č. 3, kniha 3; abecední soupis členů, živností a míst podnikání k 1942; https://aron.soapraha.cz/apu/48d5ca72-43ee-4d74-bf2a-74508a01cb1f) a Seznam členů a jejich živností 1942–1948 (inv. č. 4, kart. 1; https://aron.soapraha.cz/apu/64559dbf-1972-471c-a63a-2dd42a584532): členská evidence, knihy učňů (mistr a provozovna), živnostenský list – kdy drogerii otevřel a zavřel. Doplňkově sčítání lidu 1930 (Kunratice čp. 5).
- Vila Zelenkových v Mělníku (čp. 305, Gajerova ul.) – rodina uvádí, že se Václav Zelenka st. s rodinou 1927 přestěhoval ze školního bytu v Lhotce do své vily v Mělníku; pamětní kniha Lhotky píše, že po mrtvici 1929 žil „ve své vilce v Mělníku“, a tam 31. 10. 1931 zemřel (Gajerova čp. 305). Online to ověřit nejde. Kde hledat:
- Katastrální pracoviště Mělník (Katastrální úřad pro Středočeský kraj) – historická pozemková kniha (vložka) pro k. ú. Mělník, dům čp. 305: kdo a kdy dům koupil/postavil, na koho připadl po r. 1931 (pozůstalost). Pozemkové knihy jsou dnes ve sbírce listin katastru nebo předané do SOkA.
- SOkA Mělník (SOA Praha) – fond Archiv města Mělník / Městský úřad Mělník: stavební spisy domu čp. 305 (stavební povolení a kolaudace kolem 1926–1927, jméno stavebníka); případně sčítání lidu 1930 (Mělník čp. 305 – kdo v domě bydlel).
- Pozůstalostní řízení po Václavu Zelenkovi († 1931) – Okresní soud Mělník (SOkA Mělník): komu vila připadla (vdova Marie, děti). Návrh dotazu: „Dobrý den, prosím o informaci, zda se dochovaly stavební spisy a zápis v pozemkové knize k domu čp. 305 v Mělníku (dříve Gajerova ul.) z let 1925–1935 a pozůstalostní spis po Václavu Zelenkovi, řídícím učiteli v. v., † 31. 10. 1931 v Mělníku čp. 305. Jde o rodinný výzkum. S pozdravem …“
Matrika MÚ Černošín – úmrtí Adolfa Mayera ml. (Svojšín)
- Hledáme: úmrtní zápis Adolfa Mayera, * 11. 9. 1851 Praha, vrchního poštovního pokladníka ve výslužbě, vdovce (manželka Vlastimila roz. Šrámková † 29. 7. 1926 Praha-Smíchov). Na jeho pražském konskripčním archu poznámka „bytem Svojšín u Stříbra“.
- Kde: matriky zemřelých římskokatolické fary Svojšín 1926–1944 (obce Svojšín, Holyně, Nynkov, Nový Dvůr) – podle Porta fontium dosud uloženy na Městském úřadě Černošín (nejsou digitalizovány).
- Prošlo bez výsledku: Smíchov zemřelí 1925–1938 (SM Z24, SM Z25), Svojšín 1945–1949 (rejstřík M).
AHMP – domovský list Jiřího Mayera „do Pegau“ (1898)
- Hledáme: podklad k domovskému listu Jiřího Mayera, * 14. 6. 1860 Praha (syn Adolfa a Antonie roz. Syrové), obchodníka a mistra truhlářského, „správce továrny“. Na konskripčním archu (karton 178, č. 152): „Dom. list do Pegau 11/5 98 č. 3840 (Ztratil jej.)“, duplikát 28. 6. 1904 č. 10.409.
- Kde: MHMP I., Hlavní spisovna magistrátu – knihy (NAD 4/17), podací protokoly a indexy 1898 a 1904 (archivní pomůcka č. 410); případně oddělení H (popisní záležitosti, torzo). Není jisté, zda „3840“ je číslo jednací, nebo pořadové číslo domovského listu.
- Cíl: zjistit účel a místo pobytu v Pegau (Sasko ?) v roce 1898. Saské prameny (Stadt Pegau, fond 20619 – policejní evidence č. 62, pracovní knížky č. 129, živnostenská inspekce č. 124) prošel PJ bez výsledku; bez skenů zůstávají evidence legitimací č. 2016 a truhlářský cech č. 1397.
AHMP – Jan Nepomuk Mrzena (* 2. 6. 1870), řezník a uzenář
Tip od PJ (16. 11. 2026). Fondy jsou přístupné v badatelně AHMP, nejsou digitalizované:
- Společenstvo řezníků Praha, NAD 353 (asi 1860–1950): knihy členů, učňů a pomocníků, zápisy schůzí. Hledat Jana Mrzenu jako pomocníka nebo mistra kolem 1889–1907 (pracovní knížka 1889, Vinohrady čp. 805 v letech 1899–1900). https://katalog.ahmp.cz/pragapublica/permalink?xid=6cded21b-b137-4cf5-938c-6be2a11c332a
- Podpůrný spolek řezníků a uzenářů Žižkov, NAD 555 (1901–1926): pamětní kniha. Mohla by zachytit i jeho úmrtí (1912–1925). https://katalog.ahmp.cz/pragapublica/permalink?xid=c59cb5e9-61d2-4cf5-a6b3-bdbc906a32c9
- Spolu s tím Okresní soud Žižkov 1890–1928 (NAD 95, inv. č. 627): pozůstalostní spis.
Návrh e-mailu (badatelna AHMP): „Dobrý den, hledám údaje o Janu Nepomuku Mrzenovi, nar. 2. 6. 1870 v Rohozově, řezníkovi a uzenáři, bytem Královské Vinohrady čp. 805 (1899–1900), později Žižkov (čp. 624, 757, 748, naposledy 869). Prosím o informaci, zda je zapsán v knihách členů nebo pomocníků Společenstva řezníků Praha (NAD 353), v pamětní knize Podpůrného spolku řezníků a uzenářů Žižkov (NAD 555), případně zda existuje pozůstalostní spis u Okresního soudu Žižkov (NAD 95) – zemřel mezi lety 1912 a 1925. Děkuji.“
Národní archiv – Řád premonstrátů Strahov (panství Horoměřice)
- Hledáme: propouštěcí list z poddanství pro Annu Staňkovou (* asi 1774), dceru Bartoloměje Staňka z Horoměřic, vydaný kolem června 1798 před jejím sňatkem s Františkem Domašínským na Vyšehradě (17. 6. 1798); případně zápisy o rodině Staňků v poddanských seznamech / pozemkových knihách Horoměřic 1770–1800.
- Proč: v matrikách fary Únětice 1755–1799 Bartoloměj Staněk není; jediný Staněk je Matyáš, mlynář v Podmoráni u Úholiček (dcera Anna * 30. 1. 1774).