rod Zelenkové · další zajímavosti

Příběh Zelenkových

Od chalupníků z Nové Vsi a tkalců z podkrkonošské Lomnice přes vesnické učitele na Mělnicku až po pražského dispečera – sedm generací a jedno jméno, které se cestou změnilo ze Zelinky na Zelenku.

Chalupa s kovárnou v Nové Vsi (1758–1827)

Nejstarší Zelenka, kterého známe, je Josef Zelenka. V roce 1758 koupil v Nové Vsi u Lomnice nad Popelkou chalupu – dnes čp. 13, tehdy čp. 9 – od starého kováře Jana Havelky za 110 zlatých. Kovář si do smrti vymínil byt, kousek trávníku s devíti švestkami, dva záhony na zelí, kovářskou dílnu, kozu a slepici; zemřel hned následujícího roku. Víme to z gruntovních knih, které v roce 1929 přepsal do místopisu obce řídící učitel Josef Jan Fučík.

V roce 1792 převzal chalupu za 150 zlatých Josefův syn František Zelinka. Jeho žena Anna byla rozená Pokorná ze stejné vsi. František zemřel v roce 1827 a chalupu po něm za 600 zlatých převzal syn Josef. Zelenkové na čp. 13 hospodařili přes 150 let – ještě v roce 1910 ji převzal další Václav Zelenka, i když v roce 1890 vyhořela. Jméno Pokorných z Nové Vsi se ale v rodě ještě jednou vrátí.

Tkalci z domku čp. 92 (asi 1810–1913)

Jejich syn Jan Zelinka se usadil v Lomnici v domku čp. 92 a živil se tkalcovstvím – řemeslem, které v Podkrkonoší živilo celé rodiny. Oženil se s Marií Machačkovou, dcerou tkalce Josefa Machačky z vedlejšího čísla 76. V domku čp. 92 se jim 12. září 1845 narodil syn, také Jan. Otec se jeho dospělosti nedožil.

Mladší Jan byl rovněž tkadlec a domkář. V červenci 1871 se oženil v Pecce s jednadvacetiletou Marií Šorfovou, dcerou baráčníka Ignáce Šorfa. Ohlášky ale nestačily: snoubenci byli pokrevní příbuzní ve třetím stupni a potřebovali zvláštní povolení biskupské konzistoře v Hradci Králové. Stopa vede zpátky do Nové Vsi – Janova babička i Mariina babička se obě narodily jako Pokorné, nejspíš to byly sestry. A protože byla nevěsta podle tehdejšího práva nezletilá, otec Ignác do matriky souhlas se sňatkem vlastnoručně podepsal.

Jan prožil v domku čp. 92 celý život; zemřel tam 10. června 1913.

Učitel, který odešel z hor (1872–1931)

Prvorozený syn Václav se narodil 16. září 1872 – opět v čp. 92. Do domku ani k tkalcovskému stavu se ale nevrátil. Vystudoval na učitele a odešel na Mělnicko. V lednu 1898 ho najdeme v Liblicích jako mladého učitele ve škole čp. 57, kterou vedl řídící učitel Václav Benda. Tady si vzal jeho devatenáctiletou dceru Růženu Bendovou. Písař ho do matriky zapsal ještě postaru jako „Zelinku“.

Ve školní budově v Liblicích se narodily první děti, Růženka (1898) a Václav (1900). Pak rodina odešla do Šemanovic, kde Václav vedl školu a bydlel přímo v ní, v čp. 36. Tam se 7. ledna 1902 narodila Marie a 12. prosince 1902 i Jaroslav. V Šemanovicích už se rodina psala Zelenka.

Šemanovická léta skončila smutně. 23. prosince 1906, den před Štědrým dnem, ve dvě hodiny odpoledne osmiletá Růženka utonula – farář do matriky zapsal „náhodilá smrt udušením následkem utopení“ a pohřbil ji na Boží hod vánoční. V rodině se vypráví, že ji poslali se džbánem k sousedům, cestou se pod ní prolomil led a utopila se. Matrika místo ani okolnosti neuvádí, ale datum i způsob smrti s vyprávěním souhlasí; obecní ani školní kronika Šemanovic online dostupná není. V lednu 1911 zemřela na tuberkulózu ve 32 letech i maminka Růžena. Obě leží v jednom hrobě u hřbitovní zdi v Šemanovicích.

Václav se oženil podruhé už v červenci 1911 v Kostelci nad Labem, s obchodnickou dcerou Boženou Burketovou. Rok nato přešel jako řídící učitel do Lhotky u Mělníka. Ani tady neměl štěstí: v květnu 1914 se mu narodila dvojčata Václav a Jiří, ani jedno nepřežilo víc než den, a 2. července zemřela i Božena. O několik týdnů později začala válka. V říjnu 1914 se Václav oženil potřetí, s Marií Blahoutovou. Ve škole čp. 55 v Lhotce rodina bydlela – učitelský byt tvořila kuchyně, ložnice a pokoj hned vedle učebny. Lhotecká pamětní kniha ho zmiňuje mnohokrát: za něj se škola v roce 1912 rozšířila na dvoutřídní, na vojnu z ní za války narukoval jeho syn Václav (a vrátil se zdráv), 28. října 1918 Václav starší promluvil na oslavě vzniku republiky, po válce seděl ve finanční komisi obecního zastupitelstva a téměř dvanáct let vedl obecní účetnictví.

Konec lhoteckých let byl hořký. Obec se přela o novou školní budovu a učitel – podle kronikáře – „se stal terčem osobních útoků, jež podnikali jednotlivci duševně i charakterově nízcí“. 9. května 1929 ho v 57 letech ranila mrtvice. Částečně se zotavil, ale od září 1929 odešel na zdravotní dovolenou „na Mělník do své vilky“. Zemřel 31. října 1931 v Mělníku; kronikář zapsal, že ve Lhotce působil „plných 17 roků“ a že se pohřbu „účastnilo hojně občanstva i mládeže“. Jeho hrob zdobí portrétní reliéf.

Celník z Bratislavy (1902–1969)

Jaroslav přišel o matku v osmi letech. Vybral si jinou dráhu než otec a stal se celním úředníkem. V roce 1927 sloužil jako celní asistent v Bratislavě; v září téhož roku se v kostele sv. Mikuláše v Praze oženil s Růženou Mayerovou z Bubenče. Oddával je farář Církve československé.

Růžena se narodila v roce 1906 v pražské porodnici u sv. Apolináře jako Růžena Heřmanová. Jméno Mayerová jí v roce 1915 dal Karel Ludvík Mayer, který si o rok dříve – jako raněný desátník na dovolené z fronty – vzal její matku Boženu. Rodina proto o ní dodnes říká „rozená Heřmanová, Mayerová“.

V lednu 1929 se manželům v Bratislavě narodil syn Jiří. Později se vrátili do Prahy a bydleli v Holešovicích. Jaroslav zemřel v roce 1969 v Klimentské nemocnici.

Dispečer z Kunratic (1929–1985)

Jiří Zelenka se v roce 1955 oženil na národním výboru v Kunraticích s Libuší Pokornou, dětskou zdravotní sestrou z Hostivic. Celých třicet let, od roku 1955 až do své smrti, pracoval jako dispečer v AVII. Zemřel 13. října 1985 v IKEM po operaci srdce. Je pohřben v Kunraticích, kde o sedm let později spočinula i Libuše.

Dnes

Rodokmen sestavuje jejich dítě LJ.

Chalupa v Nové Vsi je doložena gruntovními knihami (výpis ve Fučíkově místopisu obce, 1929). Kapitoly o Zelinkách v Lomnici, o Václavovi a o svatbě Jaroslava jsou doloženy matrikami (odkazy u jednotlivých osob). Narození Jaroslava, Bratislava, Holešovice, AVIA a život Jiřího a Libuše jsou z rodinných vzpomínek a dokumentů. Všechny ostatní rody mají vlastní příběhy – najdete je pod tímto textem.

Další příběhy rodů

Příběh PokornýchVojenský muzikant z Křenku, sedmnáctiletá nevěsta z moravských Koryčan, drogista ze Žižkova a učitelka, která nikdy neopustila rodinu – tři generace Pokorných mezi Brandýsem a Kunraticemi.Příběh MrzenůSedláci od Milevska, deset dětí na statku v Rohozově a řezník, který odešel do Prahy – Mrzenovi od Něžovic až po žižkovskou modistku Vlastu.Příběh BendovýchFamilianti z Kluků, syn, který se stal řídícím učitelem, krejčovská dcera z Veltrus a vdova z Ondřejova – rod babičky Jaroslava Zelenky.Příběh HeřmanovýchEvangelický švec a vysloužilec, katolická mlynářka z Kutné Hory, hajný z Vápna a švadlena z Bubenče – rod Boženy Heřmanové, babičky Jiřího Zelenky.Příběh MayerovýchPražští truhláři, dvojčata ze Spálené ulice, obchodník, který skončil v Drážďanech, a jeho syn – raněný desátník, který dal své jméno cizí dívce.Příběh ŠišmovýchKovářův syn z Nedvědic, domkáři z Koryčan, dva hroby v jednom roce a sirotek, který odešel do Prahy – moravská větev Pokorných.Příběh KotkovýchSedláci z Vinoře, chalupníci z Ostrova a rolníci ze Záp u Brandýsa – rod Anny, matky Vlasty Mrzenové, která se ve dvaatřiceti vdala za žižkovského uzenáře.Příběh Ledvinů a ŠírůChalupníci a familianti ze Stránky u Brandýsa – sousedé z čísel 10 a 14, mladá vdova, která se vdávala třikrát, a dvě svatby, které spojily Ledviny s Kotky.Příběh SrbkovýchSedláci z Předboje čp. 5, ovčáci Kotrbové a dvě století na jednom statku – nejstarší doložená větev rodokmenu.Příběh ČapkůZe Záluží na Ovčínek – jak se rod Čapků usadil na statku v Rohozově u Chyšek a hospodařil na něm přes sto let, až statek přešel na Koutníky a Mrzeny.Rohozov a statek OvčínekMalá ves u Chyšek, kde se za tři sta let sešli svobodníci, poddaní sedláci, podruzi, Židé i rytíři – a kde na statku čp. 5 hospodařili Čapkové, Koutníci a Mrzenovi. Podle Kroniky Rohozova.Kaudelkové z KosmonosRychtář Pavel, zahradníkova dcera ze zámecké zahrady, baráčník Vojtěch a domkáři Dutíkové z Bradlce – nejstarší větev Heřmanových, sahající až do roku 1673.Klementové z Budohostic a VeltrusSvobodníci z Budohostic, porodní bába Anna, knížecí myslivec Vacek a krejčí Jan z Veltrus – rod Marie Klementové, babičky Jaroslava Zelenky.Havláskové z DobřemilicKoutníci, kterým se říkalo podle chalupy, sedlák Jan z Přeštěnic a dva pohřby v jednom jaru – rod Kateřiny Koutníkové, prababičky Vlasty.Viktor Mayer a továrna na nábytekNejmladší syn truhláře Michaela Mayera postavil velkou pražskou továrnu na nábytek, dodával stolařské práce pro Národní muzeum – a po třiceti letech stál před soudem pro úpadek.Veškrnové a Černí z KřenkuRychtáři a sedláci z vesnice u Staré Boleslavi – pět generací od svatby v roce 1694, dva Josefové Veškrnové, otec, který zemřel šest dní po křtu syna, a kmotra ze špitálu.Šorfové a Svatí z PeckyRychtářův syn ze Žďáru, dvě sestry Pokorné z Nové Vsi, tkalci z Pecky pod Kozákovem a svatba, ke které bylo třeba povolení konzistoře.

Chcete víc? Další objevy z rodokmenu najdete v zajímavostech.

Zajímavosti z rodokmenu →

Rodinné dokumenty a fotografie

Václav Zelenka (1872–1931), řídící učitel ve výslužbě. Fotografie z června 1931, na okraji připsáno „† 31. X. 1931“.
Václav Zelenka (1872–1931), řídící učitel ve výslužbě. Fotografie z června 1931, na okraji připsáno „† 31. X. 1931“.
Hrob Václava Zelenky, řídícího učitele ve výslužbě (1872–1931), s portrétním reliéfem. Vedle hrob Marie V…ové.
Hrob Václava Zelenky, řídícího učitele ve výslužbě (1872–1931), s portrétním reliéfem. Vedle hrob Marie V…ové.
Škola v Lhotce u Mělníka, kde Václav Zelenka působil jako řídící učitel (1927).
Škola v Lhotce u Mělníka, kde Václav Zelenka působil jako řídící učitel (1927).
Nejspíš Václav Zelenka s třetí manželkou Marií roz. Blahoutovou (podle rodiny).
Nejspíš Václav Zelenka s třetí manželkou Marií roz. Blahoutovou (podle rodiny).
Náhrobek: „Růžena Zelenková, choť říd. učitele, † 15. 1. 1911 ve věku 32 r. – Dceruška Růženka“.
Náhrobek: „Růžena Zelenková, choť říd. učitele, † 15. 1. 1911 ve věku 32 r. – Dceruška Růženka“.
Hrob Růženy Zelenkové a dcerušky Růženky u hřbitovní zdi (hrob č. 111).
Hrob Růženy Zelenkové a dcerušky Růženky u hřbitovní zdi (hrob č. 111).
Porcelánový medailon na hrobě – nejspíš dceruška Růženka Zelenková (1898–1906).
Porcelánový medailon na hrobě – nejspíš dceruška Růženka Zelenková (1898–1906).
Porcelánová fotografie z hrobu: „Barbora a Jaroslav Heřmanovy“.
Porcelánová fotografie z hrobu: „Barbora a Jaroslav Heřmanovy“.
Bývalá škola v Lhotce u Mělníka dnes (obecní úřad).
Bývalá škola v Lhotce u Mělníka dnes (obecní úřad).
Růžena Zelenková roz. Heřmanová (Mayerová), babička LJ.
Růžena Zelenková roz. Heřmanová (Mayerová), babička LJ.
Karel Ludvík Mayer s dítětem na procházce.
Karel Ludvík Mayer s dítětem na procházce.
Pohřeb Václava Zelenky, řídícího učitele ve výslužbě – Mělník, listopad 1931.
Pohřeb Václava Zelenky, řídícího učitele ve výslužbě – Mělník, listopad 1931.
Bývalá škola v Šemanovicích (čp. 36), kde rodina Zelenkových bydlela 1902–1911 – stav v roce 2015.
Bývalá škola v Šemanovicích (čp. 36), kde rodina Zelenkových bydlela 1902–1911 – stav v roce 2015.
Bývalá škola v Šemanovicích v roce 2015 – pohled ze zahrady.
Bývalá škola v Šemanovicích v roce 2015 – pohled ze zahrady.
Výuční list Josefa Pokorného – Obchodní gremium v Žižkově: učil se 1. 8. 1914 – 17. 7. 1917 u Václava Votýpky, Žižkov čp. 840, jako praktikant v obchodě zbožím materiálním (drogerie).
Výuční list Josefa Pokorného – Obchodní gremium v Žižkově: učil se 1. 8. 1914 – 17. 7. 1917 u Václava Votýpky, Žižkov čp. 840, jako praktikant v obchodě zbožím materiálním (drogerie).
Domovský list obce Karlínské pro Josefa Pokorného (* 19. 3. 1899), vydaný 25. 1. 1917.
Domovský list obce Karlínské pro Josefa Pokorného (* 19. 3. 1899), vydaný 25. 1. 1917.
Úmrtní list Josefa Pokorného († 4. 12. 1992 Praha 4 – Chodov).
Úmrtní list Josefa Pokorného († 4. 12. 1992 Praha 4 – Chodov).
Jaroslav Mrzena, cukrář, bratr Vlasty Pokorné roz. Mrzenové.
Jaroslav Mrzena, cukrář, bratr Vlasty Pokorné roz. Mrzenové.
Žofie Pokorná (1901–1991), učitelka domácích nauk, sestra Josefa Pokorného – portrét.
Žofie Pokorná (1901–1991), učitelka domácích nauk, sestra Josefa Pokorného – portrét.
Žofie Pokorná, sestra Josefa Pokorného, s miminkem v kočárku (dítě neznámé).
Žofie Pokorná, sestra Josefa Pokorného, s miminkem v kočárku (dítě neznámé).
Křestní list Marie Zelenkové (* 7. 1. 1902 Šemanovice čp. 36, škola), vydán v Šemanovicích 24. 8. 1919. Otec Václav Zelenka, správce školy; matka Růžena roz. Bendová; kmotra babička Karolina Bendová.
Křestní list Marie Zelenkové (* 7. 1. 1902 Šemanovice čp. 36, škola), vydán v Šemanovicích 24. 8. 1919. Otec Václav Zelenka, správce školy; matka Růžena roz. Bendová; kmotra babička Karolina Bendová.
Úmrtní list Marie Zelenkové († 26. 4. 1987 Praha 1 – Josefov), úřednice v důchodu, svobodná, bytem Praha 7 – Holešovice, U akademie 13.
Úmrtní list Marie Zelenkové († 26. 4. 1987 Praha 1 – Josefov), úřednice v důchodu, svobodná, bytem Praha 7 – Holešovice, U akademie 13.
Úmrtní list Žofie Pokorné († 20. 3. 1991 Praha 4 – Krč, Vídeňská 800), učitelka v důchodu, svobodná, bytem Kunratice, Turgeněvova 932/1.
Úmrtní list Žofie Pokorné († 20. 3. 1991 Praha 4 – Krč, Vídeňská 800), učitelka v důchodu, svobodná, bytem Kunratice, Turgeněvova 932/1.
Propouštěcí list Františka Pokorného (* 1872 Křenek), Praha 31. 12. 1912: 10 let a 3 měsíce u pěšího pluku č. 28, 2 roky u zeměbraneckého pěšího pluku č. 8 Praha, naposledy desátník; jubilejní pamětní medaile.
Propouštěcí list Františka Pokorného (* 1872 Křenek), Praha 31. 12. 1912: 10 let a 3 měsíce u pěšího pluku č. 28, 2 roky u zeměbraneckého pěšího pluku č. 8 Praha, naposledy desátník; jubilejní pamětní medaile.
Oddací list Františka Pokorného a Emilie Šišmové – oddáni 13. 10. 1897 u Panny Marie Sněžné v Praze (vydán 20. 10. 1897).
Oddací list Františka Pokorného a Emilie Šišmové – oddáni 13. 10. 1897 u Panny Marie Sněžné v Praze (vydán 20. 10. 1897).
Oddací list z druhého sňatku Františka Pokorného, vdovce, s Barborou Matouškovou – Tábor 1. 7. 1924.
Oddací list z druhého sňatku Františka Pokorného, vdovce, s Barborou Matouškovou – Tábor 1. 7. 1924.
Oddací list Jiřího Zelenky a Libuše Pokorné – MNV Kunratice u Prahy 27. 8. 1955 (kniha manželství sv. 1, 1955, str. 45, č. 10).
Oddací list Jiřího Zelenky a Libuše Pokorné – MNV Kunratice u Prahy 27. 8. 1955 (kniha manželství sv. 1, 1955, str. 45, č. 10).
Rodní a křestní list Emilie Šišmové (* 16. 9. 1880 Koryčany čp. 131), vydaný farou Koryčany 16. 4. 1897 – s razítkem o sňatku u P. Marie Sněžné v Praze s Františkem Pokorným.
Rodní a křestní list Emilie Šišmové (* 16. 9. 1880 Koryčany čp. 131), vydaný farou Koryčany 16. 4. 1897 – s razítkem o sňatku u P. Marie Sněžné v Praze s Františkem Pokorným.
Oddací list Jana Mrzeny a Anny Kotkové – fara sv. Ludmily na Král. Vinohradech, 10. 1. 1900.
Oddací list Jana Mrzeny a Anny Kotkové – fara sv. Ludmily na Král. Vinohradech, 10. 1. 1900.
Oddací list Josefa Pokorného a Vlasty Mrzenové – duchovní správa Církve československé v Praze-Žižkově, 14. 1. 1928 (vydán 23. 1. 1928). Svědci Josef Hánek, drogista, a Jaroslav Mrzena, cukrář.
Oddací list Josefa Pokorného a Vlasty Mrzenové – duchovní správa Církve československé v Praze-Žižkově, 14. 1. 1928 (vydán 23. 1. 1928). Svědci Josef Hánek, drogista, a Jaroslav Mrzena, cukrář.
Křestní list Josefa Pokorného (* 19. 3. 1899 Smíchov čp. 303), vydaný farou sv. Václava na Smíchově 17. 6. 1910; ověřený opis okresního soudu Praha-jih 11. 7. 1929.
Křestní list Josefa Pokorného (* 19. 3. 1899 Smíchov čp. 303), vydaný farou sv. Václava na Smíchově 17. 6. 1910; ověřený opis okresního soudu Praha-jih 11. 7. 1929.
Domovský list Žofie Pokorné, industriální učitelky, * 31. 7. 1901 – obec Karlín, 3. 9. 1920 (č. 429/1920).
Domovský list Žofie Pokorné, industriální učitelky, * 31. 7. 1901 – obec Karlín, 3. 9. 1920 (č. 429/1920).
Křestní a rodný list Kateřiny Polákové (* 1. 8. 1830 Nový Přerov čp. 4), vydaný farou Přerov n. L. 28. 9. 1940.
Křestní a rodný list Kateřiny Polákové (* 1. 8. 1830 Nový Přerov čp. 4), vydaný farou Přerov n. L. 28. 9. 1940.
Křestní list Františka Serafinského Pokorného (* 17. 5. 1872 Křenek čp. 6), Stará Boleslav 1890, ověřený opis 1902.
Křestní list Františka Serafinského Pokorného (* 17. 5. 1872 Křenek čp. 6), Stará Boleslav 1890, ověřený opis 1902.
Úmrtní list Františka Pokorného, poštovního podúředníka († 10. 6. 1944 Kunratice čp. 307), fara Kunratice 1944.
Úmrtní list Františka Pokorného, poštovního podúředníka († 10. 6. 1944 Kunratice čp. 307), fara Kunratice 1944.
Rodný a křestní list Antonína Šišmy (* 5. 6. 1844 Nedvědice čp. 26), fara Nedvědice 1940.
Rodný a křestní list Antonína Šišmy (* 5. 6. 1844 Nedvědice čp. 26), fara Nedvědice 1940.
Úmrtní list Antonína Šišmy († 25. 8. 1885 Koryčany čp. 131), fara Koryčany 1940.
Úmrtní list Antonína Šišmy († 25. 8. 1885 Koryčany čp. 131), fara Koryčany 1940.
Úmrtní list Petronely Šišmové roz. Ševčíkové († 15. 5. 1885 Koryčany čp. 131), fara Koryčany 1940.
Úmrtní list Petronely Šišmové roz. Ševčíkové († 15. 5. 1885 Koryčany čp. 131), fara Koryčany 1940.
Propouštěcí vysvědčení Emilie Šišmové z obecné školy v Koryčanech, 15. 7. 1894.
Propouštěcí vysvědčení Emilie Šišmové z obecné školy v Koryčanech, 15. 7. 1894.
Křestní a rodný list Antonína Pokorného (* 4. 12. 1829 Křenek čp. 2), fara Stará Boleslav 1940.
Křestní a rodný list Antonína Pokorného (* 4. 12. 1829 Křenek čp. 2), fara Stará Boleslav 1940.
Žádost Žofie Pokorné (Vlašim čp. 584) děkanskému úřadu v Kostelci n. L. o úmrtní listy prarodičů Antonína a Kateřiny Pokorných, 24. 9. 1940, s odpovědí fary.
Žádost Žofie Pokorné (Vlašim čp. 584) děkanskému úřadu v Kostelci n. L. o úmrtní listy prarodičů Antonína a Kateřiny Pokorných, 24. 9. 1940, s odpovědí fary.
Úmrtní list Emilie Pokorné roz. Šišmové († 30. 7. 1919 Žižkov čp. 885, pohřbena 1. 8. na Olšanech), fara sv. Prokopa na Žižkově, 1924.
Úmrtní list Emilie Pokorné roz. Šišmové († 30. 7. 1919 Žižkov čp. 885, pohřbena 1. 8. na Olšanech), fara sv. Prokopa na Žižkově, 1924.
Křestní list Žofie Pokorné (* 30. 7. 1901 Žižkov čp. 681, pokřtěna 4. 8. 1901 u sv. Rocha na Olšanech), vydán 1916.
Křestní list Žofie Pokorné (* 30. 7. 1901 Žižkov čp. 681, pokřtěna 4. 8. 1901 u sv. Rocha na Olšanech), vydán 1916.
Rodný a křestní list Petronely Ševčíkové (* 16. 1. 1852 Koryčany čp. 87), fara Koryčany 1940.
Rodný a křestní list Petronely Ševčíkové (* 16. 1. 1852 Koryčany čp. 87), fara Koryčany 1940.
Křestní list Barbory Novákové (* 14. 12. 1885 Tábor čp. 21), druhé manželky Františka Pokorného – děkanství Tábor 1903.
Křestní list Barbory Novákové (* 14. 12. 1885 Tábor čp. 21), druhé manželky Františka Pokorného – děkanství Tábor 1903.
Vysvědčení o tovaryšské zkoušce Vlasty Mrzenové z modistství (učila se 1918–1921), Král. Vinohrady 15. 2. 1921 – prospěch výtečný.
Vysvědčení o tovaryšské zkoušce Vlasty Mrzenové z modistství (učila se 1918–1921), Král. Vinohrady 15. 2. 1921 – prospěch výtečný.
Konskripční lístek Jana Mrzeny, řezníka (* 1870, Střítež, okr. Milevsko), a Anny roz. Kotkové (* 1873) od roku 1900: podnájem v Praze II čp. 488 (Kateřinská 16) u Marie Čaingerové (?) – majitelem domu byl podle adresáře 1901 Jan Cainer –, pak Žižkov čp. 624 (1900), 956 (1902), 816 (1903), 771 (1904), 748 (1907).
Konskripční lístek Jana Mrzeny, řezníka (* 1870, Střítež, okr. Milevsko), a Anny roz. Kotkové (* 1873) od roku 1900: podnájem v Praze II čp. 488 (Kateřinská 16) u Marie Čaingerové (?) – majitelem domu byl podle adresáře 1901 Jan Cainer –, pak Žižkov čp. 624 (1900), 956 (1902), 816 (1903), 771 (1904), 748 (1907).
Rodný list Jiřího (Juraje) Zelenky (* 23. 1. 1929 Bratislava, zapsán 27. 1. 1929, č. 179) – rodiče Jaroslav Zelenka, colný adjunkt, 26 let, a Růžena Mayerová, 22 let, Bratislava, Maršnerova 29.
Rodný list Jiřího (Juraje) Zelenky (* 23. 1. 1929 Bratislava, zapsán 27. 1. 1929, č. 179) – rodiče Jaroslav Zelenka, colný adjunkt, 26 let, a Růžena Mayerová, 22 let, Bratislava, Maršnerova 29.
Osvědčení o volbě státního občanství České socialistické republiky – Jiří Zelenka, * 23. 1. 1929 Bratislava, bytem Praha 7, Šmeralova 9/211; ONV Praha 7, 17. 12. 1969.
Osvědčení o volbě státního občanství České socialistické republiky – Jiří Zelenka, * 23. 1. 1929 Bratislava, bytem Praha 7, Šmeralova 9/211; ONV Praha 7, 17. 12. 1969.
List tovaryšský Libuše Pokorné (* 13. 8. 1930 Kunratice u Prahy), dámská krejčová – učila se 1944–1947 u Marie Zykové v Praze a Magdy Petrové v Kunraticích; Obchodní a živnostenská komora v Praze 30. 11. 1947.
List tovaryšský Libuše Pokorné (* 13. 8. 1930 Kunratice u Prahy), dámská krejčová – učila se 1944–1947 u Marie Zykové v Praze a Magdy Petrové v Kunraticích; Obchodní a živnostenská komora v Praze 30. 11. 1947.
Adolf Mayer (1827–1904), truhlářský mistr a pražský měšťan – portrétní fotografie (od rodiny).
Adolf Mayer (1827–1904), truhlářský mistr a pražský měšťan – portrétní fotografie (od rodiny).
Antonie Mayerová roz. Syrová (1824/25 – před 1904), manželka truhlářského mistra Adolfa Mayera – portrét (od rodiny).
Antonie Mayerová roz. Syrová (1824/25 – před 1904), manželka truhlářského mistra Adolfa Mayera – portrét (od rodiny).
K. J. Erben: Autentický ukazatel ulic a náměstí i čísel domovních král. hl. města Prahy (Praha: Fuchs, [1870]), s. 97 – dům čp. 1342-II (Křížová ulice, nově Příčná 3 / Řeznická 6), majitelka „Brb. Mayerová“, vklad 1841. Digitální knihovna MLP.
K. J. Erben: Autentický ukazatel ulic a náměstí i čísel domovních král. hl. města Prahy (Praha: Fuchs, [1870]), s. 97 – dům čp. 1342-II (Křížová ulice, nově Příčná 3 / Řeznická 6), majitelka „Brb. Mayerová“, vklad 1841. Digitální knihovna MLP.
Pamětní kniha obce Lhotka, s. 4: popis obce (na dvoutřídní škole působí učitelé V. Zelenka, řídící učitel, a Josef Horálek) a začátek seznamu mužů povolaných do války 1914–1918.
Pamětní kniha obce Lhotka, s. 4: popis obce (na dvoutřídní škole působí učitelé V. Zelenka, řídící učitel, a Josef Horálek) a začátek seznamu mužů povolaných do války 1914–1918.
Pamětní kniha obce Lhotka, s. 5: pokračování seznamu narukovaných 1914–1918 (č. 41: „Zelenka V. ml.“, čp. 55 – škola – vrátil se zdráv; tj. syn Václav * 1900).
Pamětní kniha obce Lhotka, s. 5: pokračování seznamu narukovaných 1914–1918 (č. 41: „Zelenka V. ml.“, čp. 55 – škola – vrátil se zdráv; tj. syn Václav * 1900).
Pamětní kniha obce Lhotka, s. 10 (1919): komise obecního zastupitelstva – Václav Zelenka členem finanční komise.
Pamětní kniha obce Lhotka, s. 10 (1919): komise obecního zastupitelstva – Václav Zelenka členem finanční komise.
Pamětní kniha obce Lhotka, s. 50–51 (1929): 9. 5. 1929 raněn mrtvicí řídící učitel Václav Zelenka (57 let), od 1. 9. na zdravotní dovolené ve své vilce v Mělníku; spor o školní budovu, osobní útoky, vzdal se vedení obecních záležitostí a účetnictví po téměř 12 letech.
Pamětní kniha obce Lhotka, s. 50–51 (1929): 9. 5. 1929 raněn mrtvicí řídící učitel Václav Zelenka (57 let), od 1. 9. na zdravotní dovolené ve své vilce v Mělníku; spor o školní budovu, osobní útoky, vzdal se vedení obecních záležitostí a účetnictví po téměř 12 letech.
Pamětní kniha obce Lhotka, s. 51 (1929): pokračování – útoky na učitele, výsledky voleb 1929.
Pamětní kniha obce Lhotka, s. 51 (1929): pokračování – útoky na učitele, výsledky voleb 1929.
Pamětní kniha obce Lhotka (1931), oddíl Úmrtí: 30. 10. zemřel, raněn mrtvicí, býv. řídící učitel V. Zelenka, t. č. 59letý, v. v. v Mělníku, jenž ve zdejší obci působil od 1. 9. 1912 do 1. 9. 1929, tedy plných 17 roků; pohřbu se hojně účastnilo občanstvo i mládež.
Pamětní kniha obce Lhotka (1931), oddíl Úmrtí: 30. 10. zemřel, raněn mrtvicí, býv. řídící učitel V. Zelenka, t. č. 59letý, v. v. v Mělníku, jenž ve zdejší obci působil od 1. 9. 1912 do 1. 9. 1929, tedy plných 17 roků; pohřbu se hojně účastnilo občanstvo i mládež.
Pamětní kniha obce Lhotka – dějiny školy: škola otevřena 8. 1. 1884, od 1912 dvoutřídní (druhá třída povolena 25. 11. 1912, definitivní 31. 10. 1912 – tj. za působení V. Zelenky).
Pamětní kniha obce Lhotka – dějiny školy: škola otevřena 8. 1. 1884, od 1912 dvoutřídní (druhá třída povolena 25. 11. 1912, definitivní 31. 10. 1912 – tj. za působení V. Zelenky).
Pamětní kniha obce Lhotka – popis školní budovy (1883): učebna a byt řídícího učitele (kuchyně, ložnice, pokoj) – zde bydlela rodina Zelenkových 1912–1929.
Pamětní kniha obce Lhotka – popis školní budovy (1883): učebna a byt řídícího učitele (kuchyně, ložnice, pokoj) – zde bydlela rodina Zelenkových 1912–1929.
Pamětní kniha obce Lhotka – přestavba školy 1912: nová učebna zřízena z pokoje řídícího učitele (byt Zelenkových se zmenšil); úpravu provedl zednický mistr Svoboda z Nebužel.
Pamětní kniha obce Lhotka – přestavba školy 1912: nová učebna zřízena z pokoje řídícího učitele (byt Zelenkových se zmenšil); úpravu provedl zednický mistr Svoboda z Nebužel.
Pamětní kniha obce Lhotka – 20. 9. 1912 se začalo vyučovat v obou učebnách (první školní rok Václava Zelenky); spory o přestavbu školy 1923–1929.
Pamětní kniha obce Lhotka – 20. 9. 1912 se začalo vyučovat v obou učebnách (první školní rok Václava Zelenky); spory o přestavbu školy 1923–1929.
Pamětní kniha obce Lhotka, s. 26 (1923): obecní komise – ve finanční komisi „Václ. Zelenka, ř. uč.“
Pamětní kniha obce Lhotka, s. 26 (1923): obecní komise – ve finanční komisi „Václ. Zelenka, ř. uč.“
Pamětní kniha obce Lhotka, s. 37 (1926): nově zvolená místní školní rada – za školu členy V. Zelenka, řídící učitel, a J. Horálek, učitel; v obci 10 rozhlasových přijímačů, jeden z nich měla obecná škola.
Pamětní kniha obce Lhotka, s. 37 (1926): nově zvolená místní školní rada – za školu členy V. Zelenka, řídící učitel, a J. Horálek, učitel; v obci 10 rozhlasových přijímačů, jeden z nich měla obecná škola.
Pamětní kniha obce Lhotka, s. 39 (1926): novinové zprávy o odhalení Husova pomníku s deskou padlých v Lhotce 6. 7. 1926 a pohlednice Lhotky (Husův pomník, nádraží); podpis okresního školního inspektora Karla Tichého 18. 3. 1927.
Pamětní kniha obce Lhotka, s. 39 (1926): novinové zprávy o odhalení Husova pomníku s deskou padlých v Lhotce 6. 7. 1926 a pohlednice Lhotky (Husův pomník, nádraží); podpis okresního školního inspektora Karla Tichého 18. 3. 1927.
Pamětní kniha obce Lhotka, s. 3 (1921): spolkový život po válce; v osvětové komisi zasedají mj. V. Zelenka, řídící učitel, a J. Horálek, učitel.
Pamětní kniha obce Lhotka, s. 3 (1921): spolkový život po válce; v osvětové komisi zasedají mj. V. Zelenka, řídící učitel, a J. Horálek, učitel.
Pamětní kniha obce Lhotka, s. 7: oslava 28. října 1918 – průvod dětí, projev řídícího správce školy V. Zelenky o významu samostatnosti.
Pamětní kniha obce Lhotka, s. 7: oslava 28. října 1918 – průvod dětí, projev řídícího správce školy V. Zelenky o významu samostatnosti.
Pamětní kniha obce Lhotka, s. 17 (1921): mobilizace proti Karlu Habsburskému; 11. 12. 1921 zvolena nová místní školní rada – za školu V. Zelenka a Jos. Horálek; rada rozhodla pořídit nové lavice, protože staré byly po 36 letech nepoužitelné.
Pamětní kniha obce Lhotka, s. 17 (1921): mobilizace proti Karlu Habsburskému; 11. 12. 1921 zvolena nová místní školní rada – za školu V. Zelenka a Jos. Horálek; rada rozhodla pořídit nové lavice, protože staré byly po 36 letech nepoužitelné.
Služební výkaz Žofie Pokorné (formulář 1946), str. 1 – rodopis: * 30. 7. 1901 Praha XI, domovská příslušnost Benešov nad Ploučnicí (okr. Děčín), svobodná, řím.-kat.; osvědčení o státním občanství vydal okr. úřad v Benešově (?) 31. 10. 1930; vzdělání (obecná a měšťanská škola Praha 1907–1915, odborná škola pro ženská povolání Praha 1916–1918, „jiná příprava“ – kurz v Praze XII 1918–19) a zkoušky: způsobilost učit na školách obecných i měšťanských (Polička 27. 9. 1919, č. 13, stupeň 1) a pro ženské ruční práce a domácí nauky na měšťanských školách (Praha 26. 10. 1922, č. 8, stupeň 1).
Služební výkaz Žofie Pokorné (formulář 1946), str. 1 – rodopis: * 30. 7. 1901 Praha XI, domovská příslušnost Benešov nad Ploučnicí (okr. Děčín), svobodná, řím.-kat.; osvědčení o státním občanství vydal okr. úřad v Benešově (?) 31. 10. 1930; vzdělání (obecná a měšťanská škola Praha 1907–1915, odborná škola pro ženská povolání Praha 1916–1918, „jiná příprava“ – kurz v Praze XII 1918–19) a zkoušky: způsobilost učit na školách obecných i měšťanských (Polička 27. 9. 1919, č. 13, stupeň 1) a pro ženské ruční práce a domácí nauky na měšťanských školách (Praha 26. 10. 1922, č. 8, stupeň 1).
Služební výkaz Žofie Pokorné, str. 2 – kurzy: kurz pro další vzdělání učitelek ženských ručních prací v Praze-Smíchově (3. 7. – 5. 8. 1922), hedvábnický kurz v Hradci Králové (1.–3. 4. 1926), vědecké kurzy národopisné v Praze (11.–16. 4. 1927), přednášky universitní extense v Praze pořádané Ú.S.U.D.N. (10.–14. 4. ? 1933).
Služební výkaz Žofie Pokorné, str. 2 – kurzy: kurz pro další vzdělání učitelek ženských ručních prací v Praze-Smíchově (3. 7. – 5. 8. 1922), hedvábnický kurz v Hradci Králové (1.–3. 4. 1926), vědecké kurzy národopisné v Praze (11.–16. 4. 1927), přednášky universitní extense v Praze pořádané Ú.S.U.D.N. (10.–14. 4. ? 1933).
Služební výkaz Žofie Pokorné, str. 3 – působení ve službě 1920–1950: Světec, Hostomice n. B., Kamenický Šenov, Týnec n. S. / Chlistov, Vlašim (1939–1945) a naposledy Benešov nad Ploučnicí, měšťanská škola smíšená (8. 8. 1945 – 28. 2. 1950); od 13. 12. 1949 zdravotní dovolená (KNV Ústí n. L.), od 1. 3. 1950 „dočasný odpočinek“ (rozhodnutí KNV v Ústí n. L.).
Služební výkaz Žofie Pokorné, str. 3 – působení ve službě 1920–1950: Světec, Hostomice n. B., Kamenický Šenov, Týnec n. S. / Chlistov, Vlašim (1939–1945) a naposledy Benešov nad Ploučnicí, měšťanská škola smíšená (8. 8. 1945 – 28. 2. 1950); od 13. 12. 1949 zdravotní dovolená (KNV Ústí n. L.), od 1. 3. 1950 „dočasný odpočinek“ (rozhodnutí KNV v Ústí n. L.).
Služební výkaz Žofie Pokorné, str. 4 – definitivní učitelkou domácích nauk od 1. 10. 1921 (dekret MŠANO 23. 5. 1924), platové stupně 1926–1947, přestup na měšťanskou školu 1. 9. 1922, slib 6. 9. 1922.
Služební výkaz Žofie Pokorné, str. 4 – definitivní učitelkou domácích nauk od 1. 10. 1921 (dekret MŠANO 23. 5. 1924), platové stupně 1926–1947, přestup na měšťanskou školu 1. 9. 1922, slib 6. 9. 1922.
Rodokmen Pokorných – ručně vyplněný předtištěný formulář (asi z let 1940–1945) – sestavil Josef Pokorný, drogista (podle rodiny). Uvádí: Žofii a Josefa (* 19. 3. 1899 Smíchov, drogista) a syna Františka (narozen a zemřel); rodiče František Pokorný (* 17. 5. 1872, poštovní podúředník a hudebník, † 10. 6. 1944 Kunratice) a Emilie Šišmová (* 16. 9. 1880, † 30. 7. 1919 Žižkov), oddáni u P. Marie Sněžné v Praze II („13. 9. 1897“ – oddací list uvádí 13. 10.); prarodiče Antonín Pokorný, rolník (?), Kateřina Poláková (* 1. 8. 1830 Přerov n. L., † 18. 7. 1900), Antonín Šišma, řezník (?), a Petronela Ševčíková; praprarodiče Anna Veškrnová, Jan Polák (familiant, Přerov n. L.), Anna Homolová, František Šišma (kovář, Nedvědice), … Žilová, Karel Ševčík (domkář, Koryčany) a Marianna Moráčková. Levý okraj listu je oříznutý.
Rodokmen Pokorných – ručně vyplněný předtištěný formulář (asi z let 1940–1945) – sestavil Josef Pokorný, drogista (podle rodiny). Uvádí: Žofii a Josefa (* 19. 3. 1899 Smíchov, drogista) a syna Františka (narozen a zemřel); rodiče František Pokorný (* 17. 5. 1872, poštovní podúředník a hudebník, † 10. 6. 1944 Kunratice) a Emilie Šišmová (* 16. 9. 1880, † 30. 7. 1919 Žižkov), oddáni u P. Marie Sněžné v Praze II („13. 9. 1897“ – oddací list uvádí 13. 10.); prarodiče Antonín Pokorný, rolník (?), Kateřina Poláková (* 1. 8. 1830 Přerov n. L., † 18. 7. 1900), Antonín Šišma, řezník (?), a Petronela Ševčíková; praprarodiče Anna Veškrnová, Jan Polák (familiant, Přerov n. L.), Anna Homolová, František Šišma (kovář, Nedvědice), … Žilová, Karel Ševčík (domkář, Koryčany) a Marianna Moráčková. Levý okraj listu je oříznutý.
Fotografie muže s knírem, v rodinném stromu (MyHeritage) připojená k Františku Xaveru Ledvinovi (1814–1844). Pozor: určení je nejisté – František Xaver zemřel v roce 1844 jako chalupník na Stránce, kdy se venkované prakticky nefotografovali; styl snímku odpovídá spíš letům 1870–1910. Může jít o jiného Františka Ledvinu z rodiny (např. syna nebo vnuka Josefa Ledviny, * 1839).
Fotografie muže s knírem, v rodinném stromu (MyHeritage) připojená k Františku Xaveru Ledvinovi (1814–1844). Pozor: určení je nejisté – František Xaver zemřel v roce 1844 jako chalupník na Stránce, kdy se venkované prakticky nefotografovali; styl snímku odpovídá spíš letům 1870–1910. Může jít o jiného Františka Ledvinu z rodiny (např. syna nebo vnuka Josefa Ledviny, * 1839).
Antonín Dobš (1841–1928) z Kbel, manžel Ludmily Kotkové (1842–1906), sestry Josefa Kotka – portrétní fotografie (výřez), asi z let 1880–1910.
Antonín Dobš (1841–1928) z Kbel, manžel Ludmily Kotkové (1842–1906), sestry Josefa Kotka – portrétní fotografie (výřez), asi z let 1880–1910.
Ludmila (Lidmila) Dobšová roz. Kotková (1842–1906) z Ostrova, sestra Josefa Kotka, manželka Antonína Dobše z Kbel – portrétní fotografie (podle oblečení s nabíranými rukávy asi z let 1895–1906; zřejmě fotografie z náhrobku).
Ludmila (Lidmila) Dobšová roz. Kotková (1842–1906) z Ostrova, sestra Josefa Kotka, manželka Antonína Dobše z Kbel – portrétní fotografie (podle oblečení s nabíranými rukávy asi z let 1895–1906; zřejmě fotografie z náhrobku).
Městský úřad v Žižkově oznamuje c. k. policejnímu okresnímu komisařství, že Jan Mrzena, zřízenec potravní daně, Žižkov čp. 748, nar. 1870, dříve příslušný do Stříteže (okr. Milevsko), byl přijat do svazku obce Žižkov (domovské právo podle §§ 2 a 3 zákona z 5. 12. 1896). Žižkov 5. 11. 1912, starosta Karel Žák.
Městský úřad v Žižkově oznamuje c. k. policejnímu okresnímu komisařství, že Jan Mrzena, zřízenec potravní daně, Žižkov čp. 748, nar. 1870, dříve příslušný do Stříteže (okr. Milevsko), byl přijat do svazku obce Žižkov (domovské právo podle §§ 2 a 3 zákona z 5. 12. 1896). Žižkov 5. 11. 1912, starosta Karel Žák.
Výuční list Josefa Pokorného, druhá strana – Obchodní gremium v Žižkově 19. 7. 1917: navštěvoval povinnou odbornou školu pokračovací obchodní při gremiu na Žižkově, podle vysvědčení z 19. 7. 1917 č. 19; zapsán do seznamu řádně vyučených pod č. 561, str. 70.
Výuční list Josefa Pokorného, druhá strana – Obchodní gremium v Žižkově 19. 7. 1917: navštěvoval povinnou odbornou školu pokračovací obchodní při gremiu na Žižkově, podle vysvědčení z 19. 7. 1917 č. 19; zapsán do seznamu řádně vyučených pod č. 561, str. 70.
Vysvědčení od firmy Frant. Gattermann, velkoobchod drogami v Praze, 15. 7. 1929: Josef Pokorný, narozený na Smíchově, u ní pracoval od 3. 1. 1918 do 15. 7. 1929 jako asistent drogerie; „slušný, poctivý a pilný“, odchází na vlastní žádost, „poněvadž se osamostatňuje“. Potvrzeno Gremiem drogistů a materialistů v Praze (matrika asistentů č. 190).
Vysvědčení od firmy Frant. Gattermann, velkoobchod drogami v Praze, 15. 7. 1929: Josef Pokorný, narozený na Smíchově, u ní pracoval od 3. 1. 1918 do 15. 7. 1929 jako asistent drogerie; „slušný, poctivý a pilný“, odchází na vlastní žádost, „poněvadž se osamostatňuje“. Potvrzeno Gremiem drogistů a materialistů v Praze (matrika asistentů č. 190).
Křestní list Vlasty Marie Mrzenové (* 8. 4. 1904 Žižkov, pokřtěna 17. 4. u sv. Prokopa farářem Ed. Šittlerem), vydaný 16. 12. 1927 – měsíc před svatbou.
Křestní list Vlasty Marie Mrzenové (* 8. 4. 1904 Žižkov, pokřtěna 17. 4. u sv. Prokopa farářem Ed. Šittlerem), vydaný 16. 12. 1927 – měsíc před svatbou.
Protokol schůze rady města Prahy 1. 4. 1890 (předsedal starosta Dr. Šolc), referent mag. sekretář Wendling, č. j. 37170/1890: „Adolf Mayer, dozorce při potravní dani, budiž z knih měšťanů pražských vymazán.“ (Archiv hl. m. Prahy – fotografie rodiny.)
Protokol schůze rady města Prahy 1. 4. 1890 (předsedal starosta Dr. Šolc), referent mag. sekretář Wendling, č. j. 37170/1890: „Adolf Mayer, dozorce při potravní dani, budiž z knih měšťanů pražských vymazán.“ (Archiv hl. m. Prahy – fotografie rodiny.)
Karel Jeřábek, řídící učitel školy v Rudolfově, a jeho manželka Barbora (Bety) roz. Mayerová z Prahy, nejstarší sestra Karla Mayera st. – fotografie od rodiny.
Karel Jeřábek, řídící učitel školy v Rudolfově, a jeho manželka Barbora (Bety) roz. Mayerová z Prahy, nejstarší sestra Karla Mayera st. – fotografie od rodiny.
Policejní přihláška (Praha): Josef Mrzena, * 1865 Chotovice (Tábor), manželka Marie roz. Sekalová (* 1871), syn Jaroslav (* 1901); Bubeneč čp. 149 (1906) a čp. 37 (1905). Jiná rodina Mrzenů – tento Jaroslav NENÍ bratr Vlasty (její rodiče byli Jan Mrzena a Anna Kotková); příbuzenství obou rodin nedoloženo.
Policejní přihláška (Praha): Josef Mrzena, * 1865 Chotovice (Tábor), manželka Marie roz. Sekalová (* 1871), syn Jaroslav (* 1901); Bubeneč čp. 149 (1906) a čp. 37 (1905). Jiná rodina Mrzenů – tento Jaroslav NENÍ bratr Vlasty (její rodiče byli Jan Mrzena a Anna Kotková); příbuzenství obou rodin nedoloženo.
Rodina na zahradě (nejspíš 60. léta; originál bez úprav, jen otočený). Uprostřed Dagmar Kufnerová roz. Zelenková (sestra Jiřího Zelenky) s dětmi, nahoře vpravo Libuše Pokorná, nahoře vlevo Růžena Mayerová (určila rodina).
Rodina na zahradě (nejspíš 60. léta; originál bez úprav, jen otočený). Uprostřed Dagmar Kufnerová roz. Zelenková (sestra Jiřího Zelenky) s dětmi, nahoře vpravo Libuše Pokorná, nahoře vlevo Růžena Mayerová (určila rodina).
Pamětní kniha obce Lhotka: vlepený telegram (oběžník) „Mobilisace nařízena. První den mobilisační jest 27. říjen 1921“ – podepsáni T. G. Masaryk a ministr národní obrany Dr. Udržal – a přípis okresního hejtmana v Mělníku z 24. 10. 1921 starostovi Lhotky se 7 vyhláškami k vyvěšení. Mobilizace proti návratu Karla Habsburského do Maďarska; koncem října odvolána.
Pamětní kniha obce Lhotka: vlepený telegram (oběžník) „Mobilisace nařízena. První den mobilisační jest 27. říjen 1921“ – podepsáni T. G. Masaryk a ministr národní obrany Dr. Udržal – a přípis okresního hejtmana v Mělníku z 24. 10. 1921 starostovi Lhotky se 7 vyhláškami k vyvěšení. Mobilizace proti návratu Karla Habsburského do Maďarska; koncem října odvolána.
Pamětní kniha obce Lhotka: vlepené přídělové lístky – výkazy o spotřebě chleba a mouky (257.–260. týden, 3/1920; 297.–300. týden, 12/1920–1/1921) a mýdla a mýdlového prášku (12/1919–3/1920), s razítkem obce Lhotka. Lístky byly zrušeny na podzim 1921.
Pamětní kniha obce Lhotka: vlepené přídělové lístky – výkazy o spotřebě chleba a mouky (257.–260. týden, 3/1920; 297.–300. týden, 12/1920–1/1921) a mýdla a mýdlového prášku (12/1919–3/1920), s razítkem obce Lhotka. Lístky byly zrušeny na podzim 1921.
Pamětní kniha obce Lhotka, začátek roku 1922 (Nový rok 1922 – v obci vznikla nová politická strana Domovina domkářů a malorolníků, kvůli blížící se parcelaci statku) a vlepené výkazy pro spotřebu cukru z roku 1921.
Pamětní kniha obce Lhotka, začátek roku 1922 (Nový rok 1922 – v obci vznikla nová politická strana Domovina domkářů a malorolníků, kvůli blížící se parcelaci statku) a vlepené výkazy pro spotřebu cukru z roku 1921.
Domovský list obce Lhotka (okr. Mělník) č. 13/39 pro Marii Zelenkovou, * 7. 1. 1902 Šemanovice, svobodnou – právo domovské nabyla po otci (Václav Zelenka, řídící učitel v Lhotce). Ve Lhotce 8. 11. 1939, podepsán Josef Vlk, člen obecní rady, a starosta obce.
Domovský list obce Lhotka (okr. Mělník) č. 13/39 pro Marii Zelenkovou, * 7. 1. 1902 Šemanovice, svobodnou – právo domovské nabyla po otci (Václav Zelenka, řídící učitel v Lhotce). Ve Lhotce 8. 11. 1939, podepsán Josef Vlk, člen obecní rady, a starosta obce.
Procházka v Praze 16. 5. 1932: Jaroslav Zelenka vede za ruku tříletého syna Jiřího, Růžena Zelenková roz. Mayerová tlačí kočárek.
Procházka v Praze 16. 5. 1932: Jaroslav Zelenka vede za ruku tříletého syna Jiřího, Růžena Zelenková roz. Mayerová tlačí kočárek.
Růžena Zelenková s malým synem Jiřím, 7. 2. 1929.
Růžena Zelenková s malým synem Jiřím, 7. 2. 1929.
Jiří Zelenka jako chlapec v čepici a kabátě.
Jiří Zelenka jako chlapec v čepici a kabátě.
Jaroslav Zelenka (první zprava) v celnické uniformě s dvěma kolegy u řeky.
Jaroslav Zelenka (první zprava) v celnické uniformě s dvěma kolegy u řeky.
Jaroslav Zelenka s malou Dagmar Kufnerovou (mladší) a miminkem.
Jaroslav Zelenka s malou Dagmar Kufnerovou (mladší) a miminkem.
Jaroslav Zelenka s vnukem v náručí.
Jaroslav Zelenka s vnukem v náručí.
Josef Pokorný s dcerou Libuší u stolu, Kunratice.
Josef Pokorný s dcerou Libuší u stolu, Kunratice.
Vlasta Pokorná roz. Mrzenová s kočárkem, ve kterém je malá Libuše (asi 1930–1931).
Vlasta Pokorná roz. Mrzenová s kočárkem, ve kterém je malá Libuše (asi 1930–1931).
Pohlednice (zadní strana; přední strana s fotografií ženy podepsané „mati“ je níže) z Koryčan 3. 9. 1926 pro „sl. Žofinku Pokornou, učitelku, Hostomice nad Bílinou“. Pisatel Karel děkuje za dopis s fotografií, posílá svou podobenku, pracuje stále v poli, „kopeme brambory“; vyřizuje pozdrav od rodiny Šišmovy a od bratrance Karla (?); týden je doma z Trenčianských Teplic a 10. 9. jede do Prievidze pracovat k cukráři J. Novotnému. Čtení místy nejisté.
Pohlednice (zadní strana; přední strana s fotografií ženy podepsané „mati“ je níže) z Koryčan 3. 9. 1926 pro „sl. Žofinku Pokornou, učitelku, Hostomice nad Bílinou“. Pisatel Karel děkuje za dopis s fotografií, posílá svou podobenku, pracuje stále v poli, „kopeme brambory“; vyřizuje pozdrav od rodiny Šišmovy a od bratrance Karla (?); týden je doma z Trenčianských Teplic a 10. 9. jede do Prievidze pracovat k cukráři J. Novotnému. Čtení místy nejisté.
Procházka: Žofie Pokorná, Josef Pokorný a malá Libuše (konec 30. let ?).
Procházka: Žofie Pokorná, Josef Pokorný a malá Libuše (konec 30. let ?).
Libuše Pokorná jako malá holčička u dveří.
Libuše Pokorná jako malá holčička u dveří.
Přední strana pohlednice pro Žofii Pokornou z Koryčan (3. 9. 1926, zadní strana viz výše): starší žena v tmavých šatech v zahradě, podpis „mati“. Kdo to je, nevíme.
Přední strana pohlednice pro Žofii Pokornou z Koryčan (3. 9. 1926, zadní strana viz výše): starší žena v tmavých šatech v zahradě, podpis „mati“. Kdo to je, nevíme.
Skupina na lavičce v zahradě, uprostřed Růžena Zelenková roz. Mayerová; ostatní zatím neurčeni.
Skupina na lavičce v zahradě, uprostřed Růžena Zelenková roz. Mayerová; ostatní zatím neurčeni.
Vlasta Pokorná roz. Mrzenová s dcerou Libuší, které bylo 14 dní (srpen 1930).
Vlasta Pokorná roz. Mrzenová s dcerou Libuší, které bylo 14 dní (srpen 1930).
Žofie Pokorná a její synovec Jaroslav Pokorný (* 1938, bratr Libuše) v uniformě u kočárku.
Žofie Pokorná a její synovec Jaroslav Pokorný (* 1938, bratr Libuše) v uniformě u kočárku.
Žofie Pokorná, industriální učitelka – ateliérový portrét.
Žofie Pokorná, industriální učitelka – ateliérový portrét.
Josef Pokorný s malou Libuší na dece v zahradě (asi 1931).
Josef Pokorný s malou Libuší na dece v zahradě (asi 1931).
Josef Pokorný (* 1899) – portrét.
Josef Pokorný (* 1899) – portrét.
Josef Pokorný (* 1899) jako mladý muž v klobouku a s motýlkem.
Josef Pokorný (* 1899) jako mladý muž v klobouku a s motýlkem.
Josef a Vlasta Pokorní s malou Libuší v lese.
Josef a Vlasta Pokorní s malou Libuší v lese.
Náhrobek na hřbitově ve Veltrusích: Rosina Bendová (* 15. 11. 1816, † 11. 1. 1889) a její manžel Štěpán Benda, řídící učitel, majitel zlatého záslužného kříže, čestný občan veltruský (* 27. 12. 1817, † 30. 12. 1903). Na porcelánovém medailonu fotografie obou manželů. Foto BillionGraves 2015.
Náhrobek na hřbitově ve Veltrusích: Rosina Bendová (* 15. 11. 1816, † 11. 1. 1889) a její manžel Štěpán Benda, řídící učitel, majitel zlatého záslužného kříže, čestný občan veltruský (* 27. 12. 1817, † 30. 12. 1903). Na porcelánovém medailonu fotografie obou manželů. Foto BillionGraves 2015.
Inzerát z novin (23. 12. 1856): veřejná dražba deskových statků Březina a Zahrádka u silnice z Jihlavy do Tábora, u zámku na skále, 12. 1., 12. 2. a 12. 3. 1857 u c. k. zemských desek v Praze. Ke statku Březina patřily dva dvory, pivovar na 5 sudů (Brauhaus auf 5 Faß), cihelna, vápenka a lihovar – v tomto panském pivovaru byl v letech 1813–1821 sládkem František Syrový, otec Antonie Syrové. Odhadní cena Březiny 140 119 zl., Zahrádky 59 712 zl. Inzerát je z doby po Františkově smrti (1846) – ukazuje velikost provozu, ne přímo jeho dobu.
Inzerát z novin (23. 12. 1856): veřejná dražba deskových statků Březina a Zahrádka u silnice z Jihlavy do Tábora, u zámku na skále, 12. 1., 12. 2. a 12. 3. 1857 u c. k. zemských desek v Praze. Ke statku Březina patřily dva dvory, pivovar na 5 sudů (Brauhaus auf 5 Faß), cihelna, vápenka a lihovar – v tomto panském pivovaru byl v letech 1813–1821 sládkem František Syrový, otec Antonie Syrové. Odhadní cena Březiny 140 119 zl., Zahrádky 59 712 zl. Inzerát je z doby po Františkově smrti (1846) – ukazuje velikost provozu, ne přímo jeho dobu.
J. G. Sommer, Das Königreich Böhmen, sv. 9 – Táborský kraj (1842), str. 128: statek Březina. Ves Březina měla 31 domů a 199 obyvatel; zámek s kaplí (1765), dva dvory, pivovar s várkou „5 Faß ½ Eimer“ (pět sudů a půl vědra), vinopalna, hostinec, dva mlýny a cihelna. Na celém panství 1 pivovarník, 4 pivní šenkýři, 2 vinopalníci a 1 bednář. Zdroj: archive.org (dasknigreichbhm09sommgoog). Našel PJ.
J. G. Sommer, Das Königreich Böhmen, sv. 9 – Táborský kraj (1842), str. 128: statek Březina. Ves Březina měla 31 domů a 199 obyvatel; zámek s kaplí (1765), dva dvory, pivovar s várkou „5 Faß ½ Eimer“ (pět sudů a půl vědra), vinopalna, hostinec, dva mlýny a cihelna. Na celém panství 1 pivovarník, 4 pivní šenkýři, 2 vinopalníci a 1 bednář. Zdroj: archive.org (dasknigreichbhm09sommgoog). Našel PJ.
Prager Zeitung (Intelligenzblatt) 1. 8. 1824, str. 6, oznámení č. 3318 „Bräuhaus-Verpachtung“: hospodářský úřad panství Březina a Zahrádka vypsal tříletý pronájem vrchnostenského pivovaru v Březině; přihlášky do konce srpna, datováno v Březině 16. 7. 1824. Syrového nejmenuje – souvislost s jeho odchodem není doložena. Zdroj: ANNO (anno.onb.ac.at). Našel PJ.
Prager Zeitung (Intelligenzblatt) 1. 8. 1824, str. 6, oznámení č. 3318 „Bräuhaus-Verpachtung“: hospodářský úřad panství Březina a Zahrádka vypsal tříletý pronájem vrchnostenského pivovaru v Březině; přihlášky do konce srpna, datováno v Březině 16. 7. 1824. Syrového nejmenuje – souvislost s jeho odchodem není doložena. Zdroj: ANNO (anno.onb.ac.at). Našel PJ.
J. G. Sommer, Das Königreich Böhmen, sv. 8 – Prácheňský kraj (1840), str. 10: v Písku jeden městský pivovar s várkou 32¼ sudu (6× větší než březinský); str. 4: k 1. 7. 1838 v Písku 2 pivovarníci (jména neuvedena); str. 15: pivovar v Putimi (18 sudů). Zdroj: digitale-sammlungen.de (bsb10011368). Našel PJ.
J. G. Sommer, Das Königreich Böhmen, sv. 8 – Prácheňský kraj (1840), str. 10: v Písku jeden městský pivovar s várkou 32¼ sudu (6× větší než březinský); str. 4: k 1. 7. 1838 v Písku 2 pivovarníci (jména neuvedena); str. 15: pivovar v Putimi (18 sudů). Zdroj: digitale-sammlungen.de (bsb10011368). Našel PJ.