příběhy rodů

Příběh Bendových

Familianti z Kluků, syn, který se stal řídícím učitelem, krejčovská dcera z Veltrus a vdova z Ondřejova – rod babičky Jaroslava Zelenky.

Familianti z Kluků (asi 1790–1868)

Bendové byli familianti v Klucích u Skalska, nedaleko Mnichova Hradiště a Bělé pod Bezdězem. Familianti byli drobní hospodáři na kouscích panské půdy, kterou v 18. století rozparcelovali mezi chudé rodiny. Nejstarší, koho známe, je familiant Josef Benda na čp. 28 se ženou Ludmilou, rozenou Šindlerovou z Kadlína u Mělníka. Jejich synové Filip a Jiří pak na čp. 28 hospodařili vedle sebe. Jejich syn Filip hospodařil v Klucích na čp. 28. Oženil se už 24. června 1794, v devatenácti letech, s osmnáctiletou Annou Bartovou, dcerou familianta Jana Barty od sousedů z čp. 18.

Sňatek Filipa Bendy a Anny Bartové (1794)

Filip s Annou měli nejméně jedenáct dětí – Annu (1795), Kateřinu (1797), Václava (1799), dvě Alžběty (1801, 1804), Ludmilu (1806), Františka (1808), Josefa (1810), Filipa (1813) a Štěpána (1817). Ten se jako jediný z Kluků dostal ke vzdělání: stal se řídícím učitelem ve Veltrusích, dostal zlatý záslužný kříž, byl čestným občanem Veltrus a zemřel tam v roce 1903. Jako poslední se 25. dubna 1820 narodil syn Václav. Za kmotra mu šel soused, familiant Josef Míl z čp. 8 – a o devatenáct let později se stal jeho tchánem. 22. ledna 1839 si devatenáctiletý Václav vzal Mílovu osmnáctiletou dceru Annu. Oba byli podle tehdejšího práva nezletilí, a tak oba otcové do matriky stvrdili souhlas: Josef Míl vlastním podpisem, Filip Benda, který psát neuměl, třemi křížky.

Sňatek Václava Bendy a Anny Mílové (1839)

Podučitel ve Veltrusích (1843–1868)

Jejich syn Václav se narodil 27. září 1843 v Klucích čp. 28 a týž den ho farář ve Skalsku pokřtil. Na hospodaření nezůstal – vystudoval na učitele, v době, kdy se z vesnického kantora pomalu stával vzdělaný úředník. V roce 1868 byl podučitelem ve škole ve Veltrusích čp. 29, kde mu byl oporou jeho strýc Štěpán Benda, bývalý učitel z téže školy – nejspíš on mladého Václava k učitelství přivedl.

Sňatek Václava Bendy a Marie Klementové (1868)

Ve Veltrusích poznal Marii Klementovou, dceru krejčího a domkáře Jana Klementa z čísla 9. Vzali se 5. října 1868; nevěstě bylo jednadvacet, a tak se svatbou musel souhlasit otec. Svědkem za nevěstu byl Josef Klement, zámečník – asi její bratr.

Křest Marie Klementové (1847)

Kadlín a škola v Liblicích (1875–1898)

Po Veltrusích učil Václav v Kadlíně u Mělníka. Ve škole čp. 36 se 18. listopadu 1875 narodila první dcera Marie. Před rokem 1878 rodina přešla do Liblic u Mělníka a bydlela přímo ve škole čp. 57. Tam se 2. října 1878 ve tři hodiny ráno narodila dcera Růžena Anna. V matrikách všech dětí je matka zapsaná jako „Josefa“, ačkoli pokřtěna byla jen jako Maria – v rodině jí zřejmě tak říkali.

Křest Růženy Anny Bendové (1878)

Ve školní budově přišly na svět další děti: Anna Rozálie (1880), Rudolf Karel (1881) a František (1883), který se dožil roku 1951 a zemřel v Mělníku. Pak přišla řada smutných let. Tři synové, kterým rodiče pokaždé dali jméno Karel Boromejský, zemřeli jako kojenci – v říjnu 1884 po měsíci, v září 1885 po třech týdnech a v říjnu 1887 po čtrnácti dnech. Nejmladší Josef (1890) žil necelých deset měsíců. Farář Šícha je všechny pohřbil v Liblicích.

Václav se v Liblicích vypracoval až na řídícího učitele. Marie ale zemřela dřív, než se Růžena vdala. Ovdovělý Václav se 10. listopadu 1897 oženil podruhé – s Karolinou, vdovou z Ondřejova u Českého Kostelce. Karolina, rozená Šeblová, byla dcerou ondřejovského obchodníka a poprvé se vdala už v roce 1876 za mladého hospodského Jana Šimka. Na Václavově druhé svatbě byl svědkem mladý libický učitel Václav Zelenka.

Dcera řídícího učitele (1898–1911)

O dva měsíce později, 15. ledna 1898, si Václav Zelenka vzal Růženu. Nevěstě bylo devatenáct a otec jí do matriky vlastnoručně napsal souhlas: „Své nezletilé dceři Růženě dávám k zamýšlenému sňatku s p. V. Zelinkou své otcovské svolení. V. Benda, otec.“

Nevlastní babička Karolina šla za kmotru prvním dvěma vnoučatům, Růžence (1898) a Václavovi (1900); ve školní budově v Liblicích se rodina Zelenků držela, dokud se neodstěhovala do Šemanovic. Co se Růženou stalo dál, vypráví příběh Zelenkových: zemřela v lednu 1911 na tuberkulózu, ve dvaatřiceti letech.

Křty dětí v Kadlíně a Liblicích, úmrtí malých synů, křest Růženy, oba sňatky Václava Bendy, křest Marie Klementové i Karolinin původ jsou doloženy matrikami Liblic, Veltrus a Ondřejova (SOA Praha). Marie (Josefa) zemřela mezi lety 1891 a 1897, kde a kdy přesně, zatím nevíme – v liblických matrikách zápis není. Václav odešel v roce 1905 jako řídící učitel ve výslužbě s Karolinou a synem Františkem do Prahy na Královské Vinohrady (policejní přihláška). Zemřel tam 27. dubna 1915 na rakovinu žaludku, v 71 letech a už jako vdovec, a byl pohřben na Olšanech.

Další příběhy rodů

Příběh ZelenkovýchOd chalupníků z Nové Vsi a tkalců z podkrkonošské Lomnice přes vesnické učitele na Mělnicku až po pražského dispečera – sedm generací a jedno jméno, které se cestou změnilo ze Zelinky na Zelenku.Příběh PokornýchVojenský muzikant z Křenku, sedmnáctiletá nevěsta z moravských Koryčan, drogista ze Žižkova a učitelka, která nikdy neopustila rodinu – tři generace Pokorných mezi Brandýsem a Kunraticemi.Příběh MrzenůSedláci od Milevska, deset dětí na statku v Rohozově a řezník, který odešel do Prahy – Mrzenovi od Něžovic až po žižkovskou modistku Vlastu.Příběh HeřmanovýchEvangelický švec a vysloužilec, katolická mlynářka z Kutné Hory, hajný z Vápna a švadlena z Bubenče – rod Boženy Heřmanové, babičky Jiřího Zelenky.Příběh MayerovýchPražští truhláři, dvojčata ze Spálené ulice, obchodník, který skončil v Drážďanech, a jeho syn – raněný desátník, který dal své jméno cizí dívce.Příběh ŠišmovýchKovářův syn z Nedvědic, domkáři z Koryčan, dva hroby v jednom roce a sirotek, který odešel do Prahy – moravská větev Pokorných.Příběh KotkovýchSedláci z Vinoře, chalupníci z Ostrova a rolníci ze Záp u Brandýsa – rod Anny, matky Vlasty Mrzenové, která se ve dvaatřiceti vdala za žižkovského uzenáře.Příběh Ledvinů a ŠírůChalupníci a familianti ze Stránky u Brandýsa – sousedé z čísel 10 a 14, mladá vdova, která se vdávala třikrát, a dvě svatby, které spojily Ledviny s Kotky.Příběh SrbkovýchSedláci z Předboje čp. 5, ovčáci Kotrbové a dvě století na jednom statku – nejstarší doložená větev rodokmenu.Příběh ČapkůZe Záluží na Ovčínek – jak se rod Čapků usadil na statku v Rohozově u Chyšek a hospodařil na něm přes sto let, až statek přešel na Koutníky a Mrzeny.Rohozov a statek OvčínekMalá ves u Chyšek, kde se za tři sta let sešli svobodníci, poddaní sedláci, podruzi, Židé i rytíři – a kde na statku čp. 5 hospodařili Čapkové, Koutníci a Mrzenovi. Podle Kroniky Rohozova.Kaudelkové z KosmonosRychtář Pavel, zahradníkova dcera ze zámecké zahrady, baráčník Vojtěch a domkáři Dutíkové z Bradlce – nejstarší větev Heřmanových, sahající až do roku 1673.Klementové z Budohostic a VeltrusSvobodníci z Budohostic, porodní bába Anna, knížecí myslivec Vacek a krejčí Jan z Veltrus – rod Marie Klementové, babičky Jaroslava Zelenky.Havláskové z DobřemilicKoutníci, kterým se říkalo podle chalupy, sedlák Jan z Přeštěnic a dva pohřby v jednom jaru – rod Kateřiny Koutníkové, prababičky Vlasty.Viktor Mayer a továrna na nábytekNejmladší syn truhláře Michaela Mayera postavil velkou pražskou továrnu na nábytek, dodával stolařské práce pro Národní muzeum – a po třiceti letech stál před soudem pro úpadek.Veškrnové a Černí z KřenkuRychtáři a sedláci z vesnice u Staré Boleslavi – pět generací od svatby v roce 1694, dva Josefové Veškrnové, otec, který zemřel šest dní po křtu syna, a kmotra ze špitálu.Šorfové a Svatí z PeckyRychtářův syn ze Žďáru, dvě sestry Pokorné z Nové Vsi, tkalci z Pecky pod Kozákovem a svatba, ke které bylo třeba povolení konzistoře.