příběhy rodů

Příběh Ledvinů a Šírů

Chalupníci a familianti ze Stránky u Brandýsa – sousedé z čísel 10 a 14, mladá vdova, která se vdávala třikrát, a dvě svatby, které spojily Ledviny s Kotky.

Ze Záp na Stránku (1809–1838)

Stránka je malá ves mezi Brandýsem nad Labem a Zápy. Nejstarší známý Ledvina, Josef, tam hospodařil ještě v 18. století; zemřel před rokem 1809. Jeho syn František se 7. února 1809 oženil v sousedním Ostrově s osmnáctiletou Ludmilou Jirsovou. Mladí začínali jako chalupníci v Zápech v čísle 6 – tam se jim narodily děti Marie (1810), Anna (1812), František Xaver (30. března 1814), Jiří (1816) a Josef (1817). Teprve později se rodina přestěhovala na Stránku do čísla 10. Otec František zemřel před rokem 1831, ještě ne padesátiletý.

Sňatek Františka Ledviny a Ludmily Jirsové (1809)

Sousedé z čísla 14 (1779–1867)

Ve vedlejším domku čp. 14 žili Šírové – faráři je psali střídavě Šíra a Súra. Jan Šíra se narodil 11. prosince 1779 v Zápech jako syn chalupníka Václava a Alžběty roz. Strakové. V listopadu 1801 si na Proseku vzal Marii Kudrnovou, dceru Štěpána Kudrny z pražských vinic nad Vysočany – farář sňatek zapsal v oddílu „Vinice“, v brandýských matrikách se proto hledal marně. Spolu měli syny Františka a Josefa (a Jana, který zemřel po dvou týdnech) a dceru Annu, narozenou 5. října 1819. Jan a Marie se dožili vysokého věku a zemřeli v roce 1867 na výměnku v čísle 16, krátce po sobě. Statek čp. 14 převzal syn Josef.

Sňatek Jana Šíry a Marie Kudrnové

Svatba přes plot (1838)

22. května 1838 si čtyřiadvacetiletý František Xaver Ledvina vzal devatenáctiletou Annu Šírovou od sousedů. Nevěsta byla nezletilá, a tak otec Jan Šíra podepsal do matriky souhlas. Narodil se jim syn Josef (1839) a v prosinci 1840 dcera Marie – pozdější babička Vlasty Mrzenové.

Třikrát vdaná (1844–1878)

Štěstí netrvalo dlouho. 13. června 1844 zemřel František na nervovou horečku – bylo mu teprve třicet. Pětadvacetiletá Anna zůstala se dvěma malými dětmi na chalupě. O rok později, 8. července 1845, se vdala podruhé, za Václava Žůrka, který se přiženil na čp. 10. Ani ten ale dlouho nežil: 7. listopadu 1848 se Anna vdávala potřetí – za Václava Bodláka, syna chalupníka. Za svědky jí tehdy šli bratři František a Josef Šírové. S Bodlákem, pozdějším gruntovníkem na Stránce, měla další děti; Václav Bodlák zemřel v roce 1878. Marie Ledvinová tak vyrůstala se dvěma nevlastními otci.

Dvě svatby s Kotky (1863–1864)

Mariin bratr Josef Ledvina převzal chalupu čp. 10 a 19. května 1863 si vzal Rosalii Kotkovou z Ostrova. O rok později, 12. července 1864, se vdala i Marie – za Rosaliina bratra Josefa Kotka. Za svědka šel ženichovi švagr Josef Ledvina. Protože Mariin otec už nežil, musel jí okresní úřad nejdřív úředně přiznat zletilost. Pokračování vypráví příběh Kotkových.

Doloženo matrikami fary Brandýs nad Labem (SOA Praha, eBadatelna). Údaje o Šírových částečně od rodiny a ověřeny v matrikách.

Další příběhy rodů

Příběh ZelenkovýchOd chalupníků z Nové Vsi a tkalců z podkrkonošské Lomnice přes vesnické učitele na Mělnicku až po pražského dispečera – sedm generací a jedno jméno, které se cestou změnilo ze Zelinky na Zelenku.Příběh PokornýchVojenský muzikant z Křenku, sedmnáctiletá nevěsta z moravských Koryčan, drogista ze Žižkova a učitelka, která nikdy neopustila rodinu – tři generace Pokorných mezi Brandýsem a Kunraticemi.Příběh MrzenůSedláci od Milevska, deset dětí na statku v Rohozově a řezník, který odešel do Prahy – Mrzenovi od Něžovic až po žižkovskou modistku Vlastu.Příběh BendovýchFamilianti z Kluků, syn, který se stal řídícím učitelem, krejčovská dcera z Veltrus a vdova z Ondřejova – rod babičky Jaroslava Zelenky.Příběh HeřmanovýchEvangelický švec a vysloužilec, katolická mlynářka z Kutné Hory, hajný z Vápna a švadlena z Bubenče – rod Boženy Heřmanové, babičky Jiřího Zelenky.Příběh MayerovýchPražští truhláři, dvojčata ze Spálené ulice, obchodník, který skončil v Drážďanech, a jeho syn – raněný desátník, který dal své jméno cizí dívce.Příběh ŠišmovýchKovářův syn z Nedvědic, domkáři z Koryčan, dva hroby v jednom roce a sirotek, který odešel do Prahy – moravská větev Pokorných.Příběh KotkovýchSedláci z Vinoře, chalupníci z Ostrova a rolníci ze Záp u Brandýsa – rod Anny, matky Vlasty Mrzenové, která se ve dvaatřiceti vdala za žižkovského uzenáře.Příběh SrbkovýchSedláci z Předboje čp. 5, ovčáci Kotrbové a dvě století na jednom statku – nejstarší doložená větev rodokmenu.Příběh ČapkůZe Záluží na Ovčínek – jak se rod Čapků usadil na statku v Rohozově u Chyšek a hospodařil na něm přes sto let, až statek přešel na Koutníky a Mrzeny.Rohozov a statek OvčínekMalá ves u Chyšek, kde se za tři sta let sešli svobodníci, poddaní sedláci, podruzi, Židé i rytíři – a kde na statku čp. 5 hospodařili Čapkové, Koutníci a Mrzenovi. Podle Kroniky Rohozova.Kaudelkové z KosmonosRychtář Pavel, zahradníkova dcera ze zámecké zahrady, baráčník Vojtěch a domkáři Dutíkové z Bradlce – nejstarší větev Heřmanových, sahající až do roku 1673.Klementové z Budohostic a VeltrusSvobodníci z Budohostic, porodní bába Anna, knížecí myslivec Vacek a krejčí Jan z Veltrus – rod Marie Klementové, babičky Jaroslava Zelenky.Havláskové z DobřemilicKoutníci, kterým se říkalo podle chalupy, sedlák Jan z Přeštěnic a dva pohřby v jednom jaru – rod Kateřiny Koutníkové, prababičky Vlasty.Viktor Mayer a továrna na nábytekNejmladší syn truhláře Michaela Mayera postavil velkou pražskou továrnu na nábytek, dodával stolařské práce pro Národní muzeum – a po třiceti letech stál před soudem pro úpadek.Veškrnové a Černí z KřenkuRychtáři a sedláci z vesnice u Staré Boleslavi – pět generací od svatby v roce 1694, dva Josefové Veškrnové, otec, který zemřel šest dní po křtu syna, a kmotra ze špitálu.Šorfové a Svatí z PeckyRychtářův syn ze Žďáru, dvě sestry Pokorné z Nové Vsi, tkalci z Pecky pod Kozákovem a svatba, ke které bylo třeba povolení konzistoře.