příběhy rodů

Šorfové a Svatí z Pecky

Rychtářův syn ze Žďáru, dvě sestry Pokorné z Nové Vsi, tkalci z Pecky pod Kozákovem a svatba, ke které bylo třeba povolení konzistoře.

Rychtářův syn ze Žďáru (1810)

  1. srpna 1810 se v Nové Vsi u Lomnice nad Popelkou oženil dvaatřicetiletý (v zápise uvedeno 27 let) Václav Šarf – jméno se psalo Šarf, Scharf i Šorf. Podle oddacího zápisu byl synem Václava Šarfa, rychtáře (?), ze Žďáru čp. 4 u Levínské Olešnice na jilemnickém panství. (Dřív jsme to chybně četli jako „mlynáře ze Syřenova“.) Jeho otec byl v roce 1782 zapsán jako tkadlec, sestra Marie Terezie se narodila ve stejném domě. Nevěsta Barbora Pokorná byla dvacetiletá dcera chalupníka Josefa Pokorného z Nové Vsi.

Oddací matrika Nová Ves 1810: Václav Šarf a Barbora Pokorná Nová Ves 1810: „Wáclaw wlastnj syn Wáclawa Šarffa … z Wsy Žďáru N. 4, Panstwj Gilemnického“

Barbořina o sedm let starší sestra Anna se o devět let dřív vdala za Františka Zelinku – a od nich pochází lomnická větev Zelenků. Na tuto příbuznost se o šedesát let později přišlo.

Svatí z čísla 25

V Pecce pod Kozákovem, na radimském panství, žil v domku čp. 25 familiant a tkadlec Jan Svatý. V červenci 1811 si vzal Marii Khunovou, dceru zesnulého familianta Františka Khuna, který v tomtéž domku hospodařil před ním. Familianti byli drobní hospodáři na panské půdě, kterou za Josefa II. rozdělili mezi chudé rodiny. Svatým se tu narodili Jan (1817), Anna (1819), Marie (19. ledna 1822) a Prokop (1824).

Tkalci z Pecky (1846–1871)

Václav Šarf se mezitím s rodinou přestěhoval do Pecky. Jeho syn Ignác, tkadlec, se narodil 22. dubna 1823 ještě ve Žďáru – v jeho křestním zápisu je poznámka, že křestní list byl vydán 19. listopadu 1846 „kvůli sňatku“. 24. listopadu 1846 si vzal Marii Svatou; oběma bylo kolem třiadvaceti. Ignác byl ještě nezletilý, a tak pod zápis připojil souhlas jeho otec – vlastnoručním podpisem „Wenzl Scharf, Vater des Bräutigams“. Václav tehdy už žil na výměnku v Pecce čp. 194.

Oddací matrika Pecka 1846: Ignác Šarf a Marie Svatá Pecka 1846: sňatek Ignáce Šarfa a Marie Svaté, dole podpis ženichova otce

Mladí bydleli jako baráčníci v čp. 113 a později v čp. 66. 25. června 1849 se jim narodila dcera Marie.

Svatba s dispensem (1871)

Když si Marie Šorfová v červenci 1871 brala tkalce Jana Zelinku z Lomnice, ohlášky nestačily. Ženichova babička Anna a nevěstina babička Barbora byly rozené Pokorné z Nové Vsi – vlastní sestry. Snoubenci tak byli příbuzní ve třetím stupni a museli žádat královéhradeckou konzistoř o dispens. Z jejich syna Václava se stal řídící učitel na Mělnicku a pokračování je v hlavním příběhu Zelenků.

Doloženo matrikami Nové Vsi, Lomnice nad Popelkou, Pecky a Levínské Olešnice (SOA Zámrsk). Křest Václava Šorfa (asi 1783) zatím hledáme.

Další příběhy rodů

Příběh ZelenkovýchOd chalupníků z Nové Vsi a tkalců z podkrkonošské Lomnice přes vesnické učitele na Mělnicku až po pražského dispečera – sedm generací a jedno jméno, které se cestou změnilo ze Zelinky na Zelenku.Příběh PokornýchVojenský muzikant z Křenku, sedmnáctiletá nevěsta z moravských Koryčan, drogista ze Žižkova a učitelka, která nikdy neopustila rodinu – tři generace Pokorných mezi Brandýsem a Kunraticemi.Příběh MrzenůSedláci od Milevska, deset dětí na statku v Rohozově a řezník, který odešel do Prahy – Mrzenovi od Něžovic až po žižkovskou modistku Vlastu.Příběh BendovýchFamilianti z Kluků, syn, který se stal řídícím učitelem, krejčovská dcera z Veltrus a vdova z Ondřejova – rod babičky Jaroslava Zelenky.Příběh HeřmanovýchEvangelický švec a vysloužilec, katolická mlynářka z Kutné Hory, hajný z Vápna a švadlena z Bubenče – rod Boženy Heřmanové, babičky Jiřího Zelenky.Příběh MayerovýchPražští truhláři, dvojčata ze Spálené ulice, obchodník, který skončil v Drážďanech, a jeho syn – raněný desátník, který dal své jméno cizí dívce.Příběh ŠišmovýchKovářův syn z Nedvědic, domkáři z Koryčan, dva hroby v jednom roce a sirotek, který odešel do Prahy – moravská větev Pokorných.Příběh KotkovýchSedláci z Vinoře, chalupníci z Ostrova a rolníci ze Záp u Brandýsa – rod Anny, matky Vlasty Mrzenové, která se ve dvaatřiceti vdala za žižkovského uzenáře.Příběh Ledvinů a ŠírůChalupníci a familianti ze Stránky u Brandýsa – sousedé z čísel 10 a 14, mladá vdova, která se vdávala třikrát, a dvě svatby, které spojily Ledviny s Kotky.Příběh SrbkovýchSedláci z Předboje čp. 5, ovčáci Kotrbové a dvě století na jednom statku – nejstarší doložená větev rodokmenu.Příběh ČapkůZe Záluží na Ovčínek – jak se rod Čapků usadil na statku v Rohozově u Chyšek a hospodařil na něm přes sto let, až statek přešel na Koutníky a Mrzeny.Rohozov a statek OvčínekMalá ves u Chyšek, kde se za tři sta let sešli svobodníci, poddaní sedláci, podruzi, Židé i rytíři – a kde na statku čp. 5 hospodařili Čapkové, Koutníci a Mrzenovi. Podle Kroniky Rohozova.Kaudelkové z KosmonosRychtář Pavel, zahradníkova dcera ze zámecké zahrady, baráčník Vojtěch a domkáři Dutíkové z Bradlce – nejstarší větev Heřmanových, sahající až do roku 1673.Klementové z Budohostic a VeltrusSvobodníci z Budohostic, porodní bába Anna, knížecí myslivec Vacek a krejčí Jan z Veltrus – rod Marie Klementové, babičky Jaroslava Zelenky.Havláskové z DobřemilicKoutníci, kterým se říkalo podle chalupy, sedlák Jan z Přeštěnic a dva pohřby v jednom jaru – rod Kateřiny Koutníkové, prababičky Vlasty.Viktor Mayer a továrna na nábytekNejmladší syn truhláře Michaela Mayera postavil velkou pražskou továrnu na nábytek, dodával stolařské práce pro Národní muzeum – a po třiceti letech stál před soudem pro úpadek.Veškrnové a Černí z KřenkuRychtáři a sedláci z vesnice u Staré Boleslavi – pět generací od svatby v roce 1694, dva Josefové Veškrnové, otec, který zemřel šest dní po křtu syna, a kmotra ze špitálu.