příběhy rodů

Příběh Srbkových

Sedláci z Předboje čp. 5, ovčáci Kotrbové a dvě století na jednom statku – nejstarší doložená větev rodokmenu.

Statek čp. 5 v Předboji

Předboj leží mezi Brandýsem a Kojeticemi a patřil ke klášteru sv. Jiří na Pražském hradě. Podle rodinného rodokmenu přišli Srbkové do Předboje z nedaleké Kololeče: tam se kolem roku 1620 narodil Jan Srbek a v roce 1643 jeho syn Václav, sedlák, který se oženil s Annou Pokornou z Břežan a zemřel v Předboji čp. 5 roku 1719. Tyto nejstarší údaje jsou zatím jen z rodinného stromu – kojetické matriky začínají až rokem 1719.

Úmrtí Václava Srbka (1719)

Jiří a Anna (1696–1776)

Od Václavova syna Jiřího (* 1696) už mluví matriky. Jiří se oženil s Annou Blažkovou z Předboje a hospodařil na čp. 5; v kojetických matrikách se v letech 1736–1758 objevuje znovu a znovu jako kmotr a svědek. 11. listopadu 1736 pokřtili jejich syna Jana. Anna zemřela 10. února 1747 ve 45 letech. Jiří se dožil osmdesáti let – zemřel v roce 1776.

Křest Jana Srbka (1736)

Ovčákova dcera (1751–1773)

Ve stejné vsi žila rodina Pavla Kotrby, obecního ovčáka. S manželkou Dorotou (podle rodiny rozenou Císařovou) měli řadu dětí, z nichž mnohé zemřely malé – mezi nimi i dcerka Kateřina v únoru 1749. Když se jim 8. dubna 1751 narodila další dcera, dostala po ní jméno: Kateřina. Otec Pavel zemřel už v květnu 1752, v padesáti dvou letech; Dorota pak žila jako vdova a chodila sousedům za kmotru.

Křest Kateřiny Kotrbové (1751)

Vdovec a ovčákova dcera (1773)

Jan Srbek převzal statek čp. 5 a oženil se – první manželka mu ale zemřela. 19. ledna 1773 si šestatřicetiletý vdovec vzal dvaadvacetiletou Kateřinu Kotrbovou. Sedlák a dcera chudého ovčáka – na tehdejší poměry nečekaný sňatek. Narodily se jim děti Magdalena (1777) a Václav (25. ledna 1779). Jan zemřel podle rodiny v roce 1811.

Křest Václava Srbka (1779)

Václav a Anna (1804–1856)

Václav si 23. září 1804 vzal sousedku Annu Blažejovou z čísla 2 – oběma bylo čtyřiadvacet. Blažejové a Srbkové byli v Předboji provázaní už po generace: i Václavova babička byla rozená Blažková. 29. září 1814 se jim narodila dcera Rosalie. Václav ale zemřel v roce 1818, ve 39 letech, a tříletá Rosalie vyrůstala jen s matkou. Když se v roce 1834 vdávala za chalupníka Jana Kotka z Ostrova, musel sňatek povolit poručník. Matka Anna dožila na statku do roku 1856. Pokračování vypráví příběh Kotkových.

Sňatek Václava Srbka a Anny Blažejové (1804)

Předboj očima souseda (1842–1876)

Jak se v Předboji v té době žilo, víme díky sousedovi: sedlák Václav Hofmann (1802–1878) si v letech 1842–1876 zapisoval do sešitu „Pamětní věci“ úrodu, ceny obilí, požáry, povodně i obecní spory (přepis kurentu pořídila kronikářka Jitka Paděrová). Píše o velkém suchu roku 1842, kdy voda od Předboje tekla jen „do Čacký zahrady“, o povodni v březnu 1845 i o tom, jak obec roku 1850 přidělili k okresu Karlín. V letech kolem 1850–1855 byl předbojským představeným (starostou) Antonín Srbek – příbuzný naší rodiny, jak přesně, zatím nevíme. Když roku 1855 přišel zákaz pást dobytek po mezích, Srbek ho v obci vyhlásil; několik menších sousedů ho neposlechlo, zaplatili pokutu a ze msty mu jeden v noci posekal fůru píce. Srbek se nakonec úřadu vzdal a představeným se stal sám Hofmann. Při požárech v září 1866 už na čp. 5 hospodařili Kučerovi a na čp. 2 Čačtí – Srbkové ani Blažejové na svých starých statcích tou dobou nežili.

Doloženo matrikami fary Kojetice (SOA Praha, eBadatelna): křty 1736, 1751, 1779, 1814, sňatky 1773, 1804, 1834, úmrtí 1747 a 1752. Generace před rokem 1719 a některá data úmrtí podle rodinného rodokmenu.

Další příběhy rodů

Příběh ZelenkovýchOd chalupníků z Nové Vsi a tkalců z podkrkonošské Lomnice přes vesnické učitele na Mělnicku až po pražského dispečera – sedm generací a jedno jméno, které se cestou změnilo ze Zelinky na Zelenku.Příběh PokornýchVojenský muzikant z Křenku, sedmnáctiletá nevěsta z moravských Koryčan, drogista ze Žižkova a učitelka, která nikdy neopustila rodinu – tři generace Pokorných mezi Brandýsem a Kunraticemi.Příběh MrzenůSedláci od Milevska, deset dětí na statku v Rohozově a řezník, který odešel do Prahy – Mrzenovi od Něžovic až po žižkovskou modistku Vlastu.Příběh BendovýchFamilianti z Kluků, syn, který se stal řídícím učitelem, krejčovská dcera z Veltrus a vdova z Ondřejova – rod babičky Jaroslava Zelenky.Příběh HeřmanovýchEvangelický švec a vysloužilec, katolická mlynářka z Kutné Hory, hajný z Vápna a švadlena z Bubenče – rod Boženy Heřmanové, babičky Jiřího Zelenky.Příběh MayerovýchPražští truhláři, dvojčata ze Spálené ulice, obchodník, který skončil v Drážďanech, a jeho syn – raněný desátník, který dal své jméno cizí dívce.Příběh ŠišmovýchKovářův syn z Nedvědic, domkáři z Koryčan, dva hroby v jednom roce a sirotek, který odešel do Prahy – moravská větev Pokorných.Příběh KotkovýchSedláci z Vinoře, chalupníci z Ostrova a rolníci ze Záp u Brandýsa – rod Anny, matky Vlasty Mrzenové, která se ve dvaatřiceti vdala za žižkovského uzenáře.Příběh Ledvinů a ŠírůChalupníci a familianti ze Stránky u Brandýsa – sousedé z čísel 10 a 14, mladá vdova, která se vdávala třikrát, a dvě svatby, které spojily Ledviny s Kotky.Příběh ČapkůZe Záluží na Ovčínek – jak se rod Čapků usadil na statku v Rohozově u Chyšek a hospodařil na něm přes sto let, až statek přešel na Koutníky a Mrzeny.Rohozov a statek OvčínekMalá ves u Chyšek, kde se za tři sta let sešli svobodníci, poddaní sedláci, podruzi, Židé i rytíři – a kde na statku čp. 5 hospodařili Čapkové, Koutníci a Mrzenovi. Podle Kroniky Rohozova.Kaudelkové z KosmonosRychtář Pavel, zahradníkova dcera ze zámecké zahrady, baráčník Vojtěch a domkáři Dutíkové z Bradlce – nejstarší větev Heřmanových, sahající až do roku 1673.Klementové z Budohostic a VeltrusSvobodníci z Budohostic, porodní bába Anna, knížecí myslivec Vacek a krejčí Jan z Veltrus – rod Marie Klementové, babičky Jaroslava Zelenky.Havláskové z DobřemilicKoutníci, kterým se říkalo podle chalupy, sedlák Jan z Přeštěnic a dva pohřby v jednom jaru – rod Kateřiny Koutníkové, prababičky Vlasty.Viktor Mayer a továrna na nábytekNejmladší syn truhláře Michaela Mayera postavil velkou pražskou továrnu na nábytek, dodával stolařské práce pro Národní muzeum – a po třiceti letech stál před soudem pro úpadek.Veškrnové a Černí z KřenkuRychtáři a sedláci z vesnice u Staré Boleslavi – pět generací od svatby v roce 1694, dva Josefové Veškrnové, otec, který zemřel šest dní po křtu syna, a kmotra ze špitálu.Šorfové a Svatí z PeckyRychtářův syn ze Žďáru, dvě sestry Pokorné z Nové Vsi, tkalci z Pecky pod Kozákovem a svatba, ke které bylo třeba povolení konzistoře.