Klementové z Budohostic a Veltrus
Svobodníci z Budohostic, porodní bába Anna, knížecí myslivec Vacek a krejčí Jan z Veltrus – rod Marie Klementové, babičky Jaroslava Zelenky.
Rod Klementových vede od Marie Klementové, manželky učitele Václava Bendy a babičky Jaroslava Zelenky, do dvou míst nedaleko Vltavy: do Veltrus se slavným zámeckým parkem a do malé vsi Budohostice u Chržína na Kladensku.
Svobodníci z Budohostic
Budohostice byly zvláštní ves – svobodnická. Jejich obyvatelé nepatřili žádné vrchnosti, nerobotovali a přímo podléhali zemskému soudu; zbytek dávných drobných rytířů a zemanů. Nejstarší známý předek Karel Klement zde hospodařil na čp. 8.
Jeho syn Jan Nepomuk Klement se 22. listopadu 1803 oženil s teprve sedmnáctiletou Annou Kaulovou (farář jí připsal 19 let), dcerou domkáře Jiřího Kauly. Žili v domku čp. 13 a měli nejméně čtyři děti. Podzim 1827 byl krutý: 22. října zemřel devítiletý syn Josef a 25. listopadu i sám Jan, bylo mu 46 let.
Kaulové ovšem svobodníky nebyli. Budohostice byly ves smíšená: vedle svobodných dvorů v ní žili i poddaní, a Kaulové patřili pražskému špitálu Obrácení sv. Pavla na Starém Městě. Annin dědeček Matěj Kaula, syn Václava Kauly z nedaleké Kmetiněvsi, si 20. listopadu 1753 vzal Magdalenu Žateckou z Budohostic. Jejich syn Jiří se narodil 4. listopadu 1755, živil se jako nádeník a podruh a teprve později měl vlastní domek. Roku 1781 se oženil s Ludmilou Královou, dcerou zesnulého Jakuba Krále. Starší přepisy rodu psaly „Kauta“ – matriky ale mají jasně Kaula.
Anna se o rodinu postarala sama. V letech 1829–1837 ji matrika uvádí jako porodní bábu v Budohosticích – „Anna Kliment z Budohostic N. 13“. Pomáhala na svět dětem celé vsi.
Myslivec Vacek
Druhá větev přišla z Veltrus. Jan Vacek (v pozdějších zápisech také Josef) byl krejčí a bydlel ve Veltrusích čp. 69. Dlouho jsme ho měli za knížecího myslivce, jenže to bylo špatně přečtené slovo: v křtech jeho dětí stojí jasně „Johann Wacek, Schneider“. Roku 1806 se v Budohosticích oženil s Rozálií, dcerou domkáře Jakuba Hořejšího. Ve Veltrusích se jim narodili František Xaver (1808), Josefa Matylda (1811) a Václav (1819). Kolem roku 1815 se rodina na pár let přestěhovala k Rozáliiným příbuzným do chržínské farnosti – a tak se jejich dcera Alžběta narodila 5. října 1817 v Budohosticích čp. 18, ve vsi, odkud pocházela její matka a kam se později přiženil i její budoucí muž. Proto ji dlouho nikdo nemohl najít ve veltruských matrikách.
Krejčí Jan a Alžběta ve Veltrusích
Dvě budohostické rodiny se spojily 26. května 1840 ve Veltrusích. Dvaadvacetiletý tovaryš Jan Klement, syn porodní báby Anny, si vzal Alžbětu Vackovou, dceru tehdy už zesnulého myslivce. Usadili se v domku čp. 9 a Jan se živil jako krejčí (roku 1871 je zapsán i jako pekař). Ve Veltrusích žil nejspíš i Janův starší bratr Josef, zámečník – roku 1868 byl svědkem na svatbě neteře Marie.
Narodily se tu nejméně čtyři děti – Xaver (1841), Marie (1847), Anna (1856) a Antonín (1859). Marie byla pokřtěna jen jako „Marie“; v matrikách vlastních dětí ji pak faráři zapisovali jako Josefu.
Roku 1868 se Marie ve Veltrusích vdala za mladého podučitele Václava Bendu a odešla s ním za jeho učitelskými místy až do Liblic. Matka Alžběta zemřela 4. října 1871 ve Veltrusích na otok plic. Kde a kdy zemřel krejčí Jan, se zatím nepodařilo zjistit – ve Veltrusích ani v Liblicích to není. Pokračování rodu najdete v Příběhu Bendových.
Co zatím chybí: křest Alžběty Vackové, sňatek Karla Klementa, úmrtí Josefa Vacka a Jana Klementa ml.




