příběhy rodů

Klementové z Budohostic a Veltrus

Svobodníci z Budohostic, porodní bába Anna, knížecí myslivec Vacek a krejčí Jan z Veltrus – rod Marie Klementové, babičky Jaroslava Zelenky.

Rod Klementových vede od Marie Klementové, manželky učitele Václava Bendy a babičky Jaroslava Zelenky, do dvou míst nedaleko Vltavy: do Veltrus se slavným zámeckým parkem a do malé vsi Budohostice u Chržína na Kladensku.

Křest Marie Klementové (1847)

Svobodníci z Budohostic

Budohostice byly zvláštní ves – svobodnická. Jejich obyvatelé nepatřili žádné vrchnosti, nerobotovali a přímo podléhali zemskému soudu; zbytek dávných drobných rytířů a zemanů. Nejstarší známý předek Karel Klement zde hospodařil na čp. 8.

Jeho syn Jan Nepomuk Klement se 22. listopadu 1803 oženil s teprve sedmnáctiletou Annou Kaulovou (farář jí připsal 19 let), dcerou domkáře Jiřího Kauly. Žili v domku čp. 13 a měli nejméně čtyři děti. Podzim 1827 byl krutý: 22. října zemřel devítiletý syn Josef a 25. listopadu i sám Jan, bylo mu 46 let.

Sňatek Jana Klementa a Anny Kautové (1803)

Kaulové ovšem svobodníky nebyli. Budohostice byly ves smíšená: vedle svobodných dvorů v ní žili i poddaní, a Kaulové patřili pražskému špitálu Obrácení sv. Pavla na Starém Městě. Annin dědeček Matěj Kaula, syn Václava Kauly z nedaleké Kmetiněvsi, si 20. listopadu 1753 vzal Magdalenu Žateckou z Budohostic. Jejich syn Jiří se narodil 4. listopadu 1755, živil se jako nádeník a podruh a teprve později měl vlastní domek. Roku 1781 se oženil s Ludmilou Královou, dcerou zesnulého Jakuba Krále. Starší přepisy rodu psaly „Kauta“ – matriky ale mají jasně Kaula.

Sňatek Matěje Kauly a Magdaleny Žatecké (1753)

Anna se o rodinu postarala sama. V letech 1829–1837 ji matrika uvádí jako porodní bábu v Budohosticích – „Anna Kliment z Budohostic N. 13“. Pomáhala na svět dětem celé vsi.

Myslivec Vacek

Druhá větev přišla z Veltrus. Jan Vacek (v pozdějších zápisech také Josef) byl krejčí a bydlel ve Veltrusích čp. 69. Dlouho jsme ho měli za knížecího myslivce, jenže to bylo špatně přečtené slovo: v křtech jeho dětí stojí jasně „Johann Wacek, Schneider“. Roku 1806 se v Budohosticích oženil s Rozálií, dcerou domkáře Jakuba Hořejšího. Ve Veltrusích se jim narodili František Xaver (1808), Josefa Matylda (1811) a Václav (1819). Kolem roku 1815 se rodina na pár let přestěhovala k Rozáliiným příbuzným do chržínské farnosti – a tak se jejich dcera Alžběta narodila 5. října 1817 v Budohosticích čp. 18, ve vsi, odkud pocházela její matka a kam se později přiženil i její budoucí muž. Proto ji dlouho nikdo nemohl najít ve veltruských matrikách.

Sňatek Josefa Vacka a Rozálie Horčičkové (1806)

Krejčí Jan a Alžběta ve Veltrusích

Dvě budohostické rodiny se spojily 26. května 1840 ve Veltrusích. Dvaadvacetiletý tovaryš Jan Klement, syn porodní báby Anny, si vzal Alžbětu Vackovou, dceru tehdy už zesnulého myslivce. Usadili se v domku čp. 9 a Jan se živil jako krejčí (roku 1871 je zapsán i jako pekař). Ve Veltrusích žil nejspíš i Janův starší bratr Josef, zámečník – roku 1868 byl svědkem na svatbě neteře Marie.

Sňatek Jana Klementa a Alžběty Vackové (1840)

Narodily se tu nejméně čtyři děti – Xaver (1841), Marie (1847), Anna (1856) a Antonín (1859). Marie byla pokřtěna jen jako „Marie“; v matrikách vlastních dětí ji pak faráři zapisovali jako Josefu.

Roku 1868 se Marie ve Veltrusích vdala za mladého podučitele Václava Bendu a odešla s ním za jeho učitelskými místy až do Liblic. Matka Alžběta zemřela 4. října 1871 ve Veltrusích na otok plic. Kde a kdy zemřel krejčí Jan, se zatím nepodařilo zjistit – ve Veltrusích ani v Liblicích to není. Pokračování rodu najdete v Příběhu Bendových.

Co zatím chybí: křest Alžběty Vackové, sňatek Karla Klementa, úmrtí Josefa Vacka a Jana Klementa ml.

Další příběhy rodů

Příběh ZelenkovýchOd chalupníků z Nové Vsi a tkalců z podkrkonošské Lomnice přes vesnické učitele na Mělnicku až po pražského dispečera – sedm generací a jedno jméno, které se cestou změnilo ze Zelinky na Zelenku.Příběh PokornýchVojenský muzikant z Křenku, sedmnáctiletá nevěsta z moravských Koryčan, drogista ze Žižkova a učitelka, která nikdy neopustila rodinu – tři generace Pokorných mezi Brandýsem a Kunraticemi.Příběh MrzenůSedláci od Milevska, deset dětí na statku v Rohozově a řezník, který odešel do Prahy – Mrzenovi od Něžovic až po žižkovskou modistku Vlastu.Příběh BendovýchFamilianti z Kluků, syn, který se stal řídícím učitelem, krejčovská dcera z Veltrus a vdova z Ondřejova – rod babičky Jaroslava Zelenky.Příběh HeřmanovýchEvangelický švec a vysloužilec, katolická mlynářka z Kutné Hory, hajný z Vápna a švadlena z Bubenče – rod Boženy Heřmanové, babičky Jiřího Zelenky.Příběh MayerovýchPražští truhláři, dvojčata ze Spálené ulice, obchodník, který skončil v Drážďanech, a jeho syn – raněný desátník, který dal své jméno cizí dívce.Příběh ŠišmovýchKovářův syn z Nedvědic, domkáři z Koryčan, dva hroby v jednom roce a sirotek, který odešel do Prahy – moravská větev Pokorných.Příběh KotkovýchSedláci z Vinoře, chalupníci z Ostrova a rolníci ze Záp u Brandýsa – rod Anny, matky Vlasty Mrzenové, která se ve dvaatřiceti vdala za žižkovského uzenáře.Příběh Ledvinů a ŠírůChalupníci a familianti ze Stránky u Brandýsa – sousedé z čísel 10 a 14, mladá vdova, která se vdávala třikrát, a dvě svatby, které spojily Ledviny s Kotky.Příběh SrbkovýchSedláci z Předboje čp. 5, ovčáci Kotrbové a dvě století na jednom statku – nejstarší doložená větev rodokmenu.Příběh ČapkůZe Záluží na Ovčínek – jak se rod Čapků usadil na statku v Rohozově u Chyšek a hospodařil na něm přes sto let, až statek přešel na Koutníky a Mrzeny.Rohozov a statek OvčínekMalá ves u Chyšek, kde se za tři sta let sešli svobodníci, poddaní sedláci, podruzi, Židé i rytíři – a kde na statku čp. 5 hospodařili Čapkové, Koutníci a Mrzenovi. Podle Kroniky Rohozova.Kaudelkové z KosmonosRychtář Pavel, zahradníkova dcera ze zámecké zahrady, baráčník Vojtěch a domkáři Dutíkové z Bradlce – nejstarší větev Heřmanových, sahající až do roku 1673.Havláskové z DobřemilicKoutníci, kterým se říkalo podle chalupy, sedlák Jan z Přeštěnic a dva pohřby v jednom jaru – rod Kateřiny Koutníkové, prababičky Vlasty.Viktor Mayer a továrna na nábytekNejmladší syn truhláře Michaela Mayera postavil velkou pražskou továrnu na nábytek, dodával stolařské práce pro Národní muzeum – a po třiceti letech stál před soudem pro úpadek.Veškrnové a Černí z KřenkuRychtáři a sedláci z vesnice u Staré Boleslavi – pět generací od svatby v roce 1694, dva Josefové Veškrnové, otec, který zemřel šest dní po křtu syna, a kmotra ze špitálu.Šorfové a Svatí z PeckyRychtářův syn ze Žďáru, dvě sestry Pokorné z Nové Vsi, tkalci z Pecky pod Kozákovem a svatba, ke které bylo třeba povolení konzistoře.