Veškrnové a Černí z Křenku
Rychtáři a sedláci z vesnice u Staré Boleslavi – pět generací od svatby v roce 1694, dva Josefové Veškrnové, otec, který zemřel šest dní po křtu syna, a kmotra ze špitálu.
Svatba v roce 1694
Křenek je malá ves na Labi naproti Staré Boleslavi. Patřila ke komornímu panství Brandýs, tedy přímo císaři, a její obyvatelé se křtili, brali i pohřbívali ve staroboleslavském kostele. Staroboleslavské matriky začínají rokem 1682 – a hned v nich najdeme první Veškrny.
- února 1694 se v kostele sv. Václava oženil Jan Veškrna z Křenku s Marianou Černou. Nevěsta podle zápisu pocházela „z Weleslawic“ – kterou dnešní obec to farář myslel, zatím nevíme. Svědky byli Václav Červenka, vinař z Dříš, Lukáš Hála a další sousedé.
Stará Boleslav 1694: „Jan Wesskrna, Mariana Czerna z Weleslawic, poddaní panství Brandýského“
V březnu 1700 se jim narodil syn Josef, v roce 1709 jim zemřel kojenec Vojtěch. Jan Veškrna byl pohřben 24. ledna 1714, podle zápisu asi sedmdesátiletý.
Rychtář Josef (1700–po 1757)
Josef Veškrna starší se oženil až ve třiatřiceti: 7. února 1733 si vzal Magdalenu Woborníkovou, dceru zesnulého Václava Woborníka ze sousední Lhoty. Ještě téhož roku v listopadu se jim narodil syn Josef, o dva roky později Václav. Začínal jako domkář, ale vypracoval se: nejpozději od roku 1746 byl rychtářem v Křenku. Rychtář byl prostředníkem mezi vrchností a vesnicí – vybíral dávky, dohlížel na pořádek a v matrikách ho vidíme stále znovu jako svědka a kmotra.
Dva Josefové a dvě Magdaleny
Syn Josef mladší se 26. září 1755 oženil s osmnáctiletou Magdalenou Stránskou ze Lhoty, dcerou zesnulého chalupníka Antonína Stránského. V Křenku tak několik let žili dva Josefové Veškrnové a oba měli ženu Magdalenu. Farář je v matrikách rozlišoval jen podle stavu: starší byl „rychtář“, mladší „podruh“ a později „domkář“. Teprve díky tomu se dalo poznat, ke komu patří Václav, pokřtěný 10. března 1758: otec byl zapsán jako domkář a kmotrem byl Josef Stránský, matčin bratr – byl to tedy vnuk rychtáře. Josef mladší se později stal rychtářem po otci.
Stará Boleslav 1758: Václav, syn Josefa Veškrny, domkáře v Křenku, a Magdaleny
Černí: otec, který neviděl syna vyrůst
Sousedé Černí žili v Křenku stejně dlouho. Sedlák Jan Černý se svou ženou Dorotou měl v letech 1718–1730 nejméně šest dětí. 16. března 1730 nechal pokřtít syna Josefa – a o šest dní později, 22. března, sám zemřel, bylo mu teprve čtyřicet. Malý Josef ho přežil jen o šest týdnů. Vdova Dorota zůstala s dětmi na statku sama; v září téhož roku se znovu vdala za Václava Hálu, syna souseda.
Jejich syn Jiří (* 1723) byl podruh a zedník. V únoru 1747 si vzal služku Magdalenu Kladenou a svědkem jim šel – kdo jiný – rychtář Josef Veškrna se ženou. Rychtářova žena pak bývala kmotrou jejich dětí.
Svatba sousedů (1788)
Kruh se uzavřel o generaci později. V červnu 1788 se rychtářův vnuk Václav Veškrna oženil s devatenáctiletou Magdalenou Černou, nejmladší dcerou zesnulého Jiřího Černého – a kmotrou jí kdysi při křtu byla jeho vlastní matka. Usadili se v Křenku na chalupě čp. 2. Tam se jim 21. dubna 1798 narodila dcera Anna, která si v srpnu 1815 vzala Václava Pokorného. Pokorný se přiženil do jejího domu – a tak se ze statku Veškrnů stala chalupa Pokorných, kde se o dvě generace později narodil vojenský muzikant František (viz Příběh Pokorných).
Doloženo staroboleslavskými matrikami 1694–1815 (SOA Praha, eBadatelna). Obec „Weleslawice“, původ Kladených a křest Jana Černého zatím hledáme.