příběhy rodů

Veškrnové a Černí z Křenku

Rychtáři a sedláci z vesnice u Staré Boleslavi – pět generací od svatby v roce 1694, dva Josefové Veškrnové, otec, který zemřel šest dní po křtu syna, a kmotra ze špitálu.

Svatba v roce 1694

Křenek je malá ves na Labi naproti Staré Boleslavi. Patřila ke komornímu panství Brandýs, tedy přímo císaři, a její obyvatelé se křtili, brali i pohřbívali ve staroboleslavském kostele. Staroboleslavské matriky začínají rokem 1682 – a hned v nich najdeme první Veškrny.

  1. února 1694 se v kostele sv. Václava oženil Jan Veškrna z Křenku s Marianou Černou. Nevěsta podle zápisu pocházela „z Weleslawic“ – kterou dnešní obec to farář myslel, zatím nevíme. Svědky byli Václav Červenka, vinař z Dříš, Lukáš Hála a další sousedé.

Oddací matrika Stará Boleslav 1694: Jan Veškrna a Mariana Černá Stará Boleslav 1694: „Jan Wesskrna, Mariana Czerna z Weleslawic, poddaní panství Brandýského“

V březnu 1700 se jim narodil syn Josef, v roce 1709 jim zemřel kojenec Vojtěch. Jan Veškrna byl pohřben 24. ledna 1714, podle zápisu asi sedmdesátiletý.

Rychtář Josef (1700–po 1757)

Josef Veškrna starší se oženil až ve třiatřiceti: 7. února 1733 si vzal Magdalenu Woborníkovou, dceru zesnulého Václava Woborníka ze sousední Lhoty. Ještě téhož roku v listopadu se jim narodil syn Josef, o dva roky později Václav. Začínal jako domkář, ale vypracoval se: nejpozději od roku 1746 byl rychtářem v Křenku. Rychtář byl prostředníkem mezi vrchností a vesnicí – vybíral dávky, dohlížel na pořádek a v matrikách ho vidíme stále znovu jako svědka a kmotra.

Dva Josefové a dvě Magdaleny

Syn Josef mladší se 26. září 1755 oženil s osmnáctiletou Magdalenou Stránskou ze Lhoty, dcerou zesnulého chalupníka Antonína Stránského. V Křenku tak několik let žili dva Josefové Veškrnové a oba měli ženu Magdalenu. Farář je v matrikách rozlišoval jen podle stavu: starší byl „rychtář“, mladší „podruh“ a později „domkář“. Teprve díky tomu se dalo poznat, ke komu patří Václav, pokřtěný 10. března 1758: otec byl zapsán jako domkář a kmotrem byl Josef Stránský, matčin bratr – byl to tedy vnuk rychtáře. Josef mladší se později stal rychtářem po otci.

Křest Václava Veškrny 1758 Stará Boleslav 1758: Václav, syn Josefa Veškrny, domkáře v Křenku, a Magdaleny

Černí: otec, který neviděl syna vyrůst

Sousedé Černí žili v Křenku stejně dlouho. Sedlák Jan Černý se svou ženou Dorotou měl v letech 1718–1730 nejméně šest dětí. 16. března 1730 nechal pokřtít syna Josefa – a o šest dní později, 22. března, sám zemřel, bylo mu teprve čtyřicet. Malý Josef ho přežil jen o šest týdnů. Vdova Dorota zůstala s dětmi na statku sama; v září téhož roku se znovu vdala za Václava Hálu, syna souseda.

Jejich syn Jiří (* 1723) byl podruh a zedník. V únoru 1747 si vzal služku Magdalenu Kladenou a svědkem jim šel – kdo jiný – rychtář Josef Veškrna se ženou. Rychtářova žena pak bývala kmotrou jejich dětí.

Svatba sousedů (1788)

Kruh se uzavřel o generaci později. V červnu 1788 se rychtářův vnuk Václav Veškrna oženil s devatenáctiletou Magdalenou Černou, nejmladší dcerou zesnulého Jiřího Černého – a kmotrou jí kdysi při křtu byla jeho vlastní matka. Usadili se v Křenku na chalupě čp. 2. Tam se jim 21. dubna 1798 narodila dcera Anna, která si v srpnu 1815 vzala Václava Pokorného. Pokorný se přiženil do jejího domu – a tak se ze statku Veškrnů stala chalupa Pokorných, kde se o dvě generace později narodil vojenský muzikant František (viz Příběh Pokorných).

Doloženo staroboleslavskými matrikami 1694–1815 (SOA Praha, eBadatelna). Obec „Weleslawice“, původ Kladených a křest Jana Černého zatím hledáme.

Další příběhy rodů

Příběh ZelenkovýchOd chalupníků z Nové Vsi a tkalců z podkrkonošské Lomnice přes vesnické učitele na Mělnicku až po pražského dispečera – sedm generací a jedno jméno, které se cestou změnilo ze Zelinky na Zelenku.Příběh PokornýchVojenský muzikant z Křenku, sedmnáctiletá nevěsta z moravských Koryčan, drogista ze Žižkova a učitelka, která nikdy neopustila rodinu – tři generace Pokorných mezi Brandýsem a Kunraticemi.Příběh MrzenůSedláci od Milevska, deset dětí na statku v Rohozově a řezník, který odešel do Prahy – Mrzenovi od Něžovic až po žižkovskou modistku Vlastu.Příběh BendovýchFamilianti z Kluků, syn, který se stal řídícím učitelem, krejčovská dcera z Veltrus a vdova z Ondřejova – rod babičky Jaroslava Zelenky.Příběh HeřmanovýchEvangelický švec a vysloužilec, katolická mlynářka z Kutné Hory, hajný z Vápna a švadlena z Bubenče – rod Boženy Heřmanové, babičky Jiřího Zelenky.Příběh MayerovýchPražští truhláři, dvojčata ze Spálené ulice, obchodník, který skončil v Drážďanech, a jeho syn – raněný desátník, který dal své jméno cizí dívce.Příběh ŠišmovýchKovářův syn z Nedvědic, domkáři z Koryčan, dva hroby v jednom roce a sirotek, který odešel do Prahy – moravská větev Pokorných.Příběh KotkovýchSedláci z Vinoře, chalupníci z Ostrova a rolníci ze Záp u Brandýsa – rod Anny, matky Vlasty Mrzenové, která se ve dvaatřiceti vdala za žižkovského uzenáře.Příběh Ledvinů a ŠírůChalupníci a familianti ze Stránky u Brandýsa – sousedé z čísel 10 a 14, mladá vdova, která se vdávala třikrát, a dvě svatby, které spojily Ledviny s Kotky.Příběh SrbkovýchSedláci z Předboje čp. 5, ovčáci Kotrbové a dvě století na jednom statku – nejstarší doložená větev rodokmenu.Příběh ČapkůZe Záluží na Ovčínek – jak se rod Čapků usadil na statku v Rohozově u Chyšek a hospodařil na něm přes sto let, až statek přešel na Koutníky a Mrzeny.Rohozov a statek OvčínekMalá ves u Chyšek, kde se za tři sta let sešli svobodníci, poddaní sedláci, podruzi, Židé i rytíři – a kde na statku čp. 5 hospodařili Čapkové, Koutníci a Mrzenovi. Podle Kroniky Rohozova.Kaudelkové z KosmonosRychtář Pavel, zahradníkova dcera ze zámecké zahrady, baráčník Vojtěch a domkáři Dutíkové z Bradlce – nejstarší větev Heřmanových, sahající až do roku 1673.Klementové z Budohostic a VeltrusSvobodníci z Budohostic, porodní bába Anna, knížecí myslivec Vacek a krejčí Jan z Veltrus – rod Marie Klementové, babičky Jaroslava Zelenky.Havláskové z DobřemilicKoutníci, kterým se říkalo podle chalupy, sedlák Jan z Přeštěnic a dva pohřby v jednom jaru – rod Kateřiny Koutníkové, prababičky Vlasty.Viktor Mayer a továrna na nábytekNejmladší syn truhláře Michaela Mayera postavil velkou pražskou továrnu na nábytek, dodával stolařské práce pro Národní muzeum – a po třiceti letech stál před soudem pro úpadek.Šorfové a Svatí z PeckyRychtářův syn ze Žďáru, dvě sestry Pokorné z Nové Vsi, tkalci z Pecky pod Kozákovem a svatba, ke které bylo třeba povolení konzistoře.