Kaudelkové z Kosmonos
Rychtář Pavel, zahradníkova dcera ze zámecké zahrady, baráčník Vojtěch a domkáři Dutíkové z Bradlce – nejstarší větev Heřmanových, sahající až do roku 1673.
Větev Kaudelků je nejstarší částí rodu Heřmanových. Vede přes Barboru Johannovou, matku Boženy Heřmanové, k její matce Veronice Dutíkové z Bradlce a od ní do Kosmonos u Mladé Boleslavi. Tam žili Kaudelkové nejméně od konce 17. století.
Jiří, otec tří manželek
Nejstarší známý předek je Jiří Kaudelka z Kosmonos. Když 5. ledna 1743 zemřel, zapsal farář, že mu bylo sedmdesát let – narodil se tedy kolem roku 1673, ještě za vlády Leopolda I. Byl ženatý nejméně dvakrát, nejspíš třikrát. S první ženou Alžbětou měl syny Pavla (1708) a Jiřího (1712), s druhou Annou syna Martina, dceru Annu Barboru a dvojčata Dorotu a Alžbětu (1718). Na sklonku života žil s Magdalenou, která jej o jedenáct let přežila.
Rychtář Pavel a Alžběta „ze zahrady“
Syn Pavel Kaudelka byl pokřtěn 30. května 1708. Oženil se 8. listopadu 1733 v kapli Nejsvětější Trojice v Šebořsku a nevěstu farář popsal neobvykle: Alžběta, dcera Jiřího Klosse „a Viridario“ – „ze zahrady“. Nejspíš tím myslel zahradu kosmonoského zámku a otec nevěsty byl zahradník. Příjmení je čtené nejistě (Kloss, snad Klotz) a Alžbětin křest se zatím najít nepodařilo.
Pavel a Alžběta měli nejméně osm dětí, mezi nimi dvojčata. Pavel byl sedlák a nakonec rychtářem – představeným obce, který vybíral dávky, svolával robotu a dohlížel na pořádek. Rok 1758 byl pro rodinu černý: 25. května zemřel osmiletý syn Václav a o měsíc později, 24. června 1758, i sám rychtář Pavel. Bylo mu jednapadesát. Alžběta zůstala vdovou s několika dětmi; nejmladšímu, Vojtěchovi, bylo pět let.
Vojtěch – z rychtářova syna baráčníkem
Vojtěch Kaudelka (pokřtěn 24. 5. 1753) statek po otci nepřevzal. Když se 16. ledna 1780 ženil s Annou, dcerou Jiřího Starého (příjmení i rodná ves jsou čteny nejistě, snad Kninice), byl zapsán jako podruh – člověk bez vlastního domu, který bydlel a pracoval u jiných. Později si vybudoval vlastní chaloupku: zemřel 2. dubna 1809 jako baráčník, tedy majitel malého domku bez polí, v Kosmonosích čp. 163. Farář mu připsal 61 let; ve skutečnosti mu bylo 55.
Syn rychtáře a podruh – to nebyla v 18. století výjimka. Grunt dostal zpravidla jen jeden syn, ostatní sourozenci museli hledat živobytí jinde.
Veronika a domkáři Dutíkové z Bradlce
Vojtěchova dcera Veronika Kaudelková se narodila 5. června 1780 a provdala se za Františka Dutíka (v matrikách také Putík), krejčího a později domkáře v sousedním Bradlci čp. 2. Svatba byla 16. září 1806 v Kosmonosích, v domě nevěsty čp. 161 – ženichovi bylo sedmadvacet. Za osmnáct let manželství se jim narodilo nejméně devět dětí. Rodina uvádí, že se narodila kolem roku 1792 – matriky ale jasně ukazují rok 1780; dcery tak měla až kolem šestatřicítky. Když Alžběta (1816) přišla na svět, porodní bábou byla Anna Kaudelková, snad Veroničina příbuzná.
Veronika zemřela 23. února 1824 v Bradlci „na vnitřní zápal“, sedm týdnů po porodu syna Josefa, který ji přežil jen o dva měsíce. František se už v červnu téhož roku znovu oženil – s šestadvacetiletou Marií Valdovou (?) z Kosmonos. Mladší dcera Veronika Dutíková (1818) se roku 1844 provdala do Bílé Hlíny za Jana Johana a jejich dcera Barbora si vzala hajného Jaroslava Heřmana – syna rodiny, která v Bradlci bydlela v sousedství. Odtud už příběh pokračuje v Příběhu Heřmanových.
Co zatím chybí: křest Alžběty Klossové a doklad, že byl Jiří Kloss opravdu zámeckým zahradníkem; sňatek Veroniky Kaudelkové s Františkem Dutíkem.




