příběhy rodů

Kaudelkové z Kosmonos

Rychtář Pavel, zahradníkova dcera ze zámecké zahrady, baráčník Vojtěch a domkáři Dutíkové z Bradlce – nejstarší větev Heřmanových, sahající až do roku 1673.

Větev Kaudelků je nejstarší částí rodu Heřmanových. Vede přes Barboru Johannovou, matku Boženy Heřmanové, k její matce Veronice Dutíkové z Bradlce a od ní do Kosmonos u Mladé Boleslavi. Tam žili Kaudelkové nejméně od konce 17. století.

Jiří, otec tří manželek

Nejstarší známý předek je Jiří Kaudelka z Kosmonos. Když 5. ledna 1743 zemřel, zapsal farář, že mu bylo sedmdesát let – narodil se tedy kolem roku 1673, ještě za vlády Leopolda I. Byl ženatý nejméně dvakrát, nejspíš třikrát. S první ženou Alžbětou měl syny Pavla (1708) a Jiřího (1712), s druhou Annou syna Martina, dceru Annu Barboru a dvojčata Dorotu a Alžbětu (1718). Na sklonku života žil s Magdalenou, která jej o jedenáct let přežila.

Křest Jiřího Kaudelky (1674)

Rychtář Pavel a Alžběta „ze zahrady“

Syn Pavel Kaudelka byl pokřtěn 30. května 1708. Oženil se 8. listopadu 1733 v kapli Nejsvětější Trojice v Šebořsku a nevěstu farář popsal neobvykle: Alžběta, dcera Jiřího Klosse „a Viridario“ – „ze zahrady“. Nejspíš tím myslel zahradu kosmonoského zámku a otec nevěsty byl zahradník. Příjmení je čtené nejistě (Kloss, snad Klotz) a Alžbětin křest se zatím najít nepodařilo.

Sňatek Pavla Kaudelky a Alžběty Klossové (1733)

Pavel a Alžběta měli nejméně osm dětí, mezi nimi dvojčata. Pavel byl sedlák a nakonec rychtářem – představeným obce, který vybíral dávky, svolával robotu a dohlížel na pořádek. Rok 1758 byl pro rodinu černý: 25. května zemřel osmiletý syn Václav a o měsíc později, 24. června 1758, i sám rychtář Pavel. Bylo mu jednapadesát. Alžběta zůstala vdovou s několika dětmi; nejmladšímu, Vojtěchovi, bylo pět let.

Vojtěch – z rychtářova syna baráčníkem

Vojtěch Kaudelka (pokřtěn 24. 5. 1753) statek po otci nepřevzal. Když se 16. ledna 1780 ženil s Annou, dcerou Jiřího Starého (příjmení i rodná ves jsou čteny nejistě, snad Kninice), byl zapsán jako podruh – člověk bez vlastního domu, který bydlel a pracoval u jiných. Později si vybudoval vlastní chaloupku: zemřel 2. dubna 1809 jako baráčník, tedy majitel malého domku bez polí, v Kosmonosích čp. 163. Farář mu připsal 61 let; ve skutečnosti mu bylo 55.

Sňatek Vojtěcha Kaudelky a Anny Staré (1780)

Syn rychtáře a podruh – to nebyla v 18. století výjimka. Grunt dostal zpravidla jen jeden syn, ostatní sourozenci museli hledat živobytí jinde.

Veronika a domkáři Dutíkové z Bradlce

Vojtěchova dcera Veronika Kaudelková se narodila 5. června 1780 a provdala se za Františka Dutíka (v matrikách také Putík), krejčího a později domkáře v sousedním Bradlci čp. 2. Svatba byla 16. září 1806 v Kosmonosích, v domě nevěsty čp. 161 – ženichovi bylo sedmadvacet. Za osmnáct let manželství se jim narodilo nejméně devět dětí. Rodina uvádí, že se narodila kolem roku 1792 – matriky ale jasně ukazují rok 1780; dcery tak měla až kolem šestatřicítky. Když Alžběta (1816) přišla na svět, porodní bábou byla Anna Kaudelková, snad Veroničina příbuzná.

Sňatek Františka Putíka (Dutíka) a Veroniky Kaudelkové (1806)

Veronika zemřela 23. února 1824 v Bradlci „na vnitřní zápal“, sedm týdnů po porodu syna Josefa, který ji přežil jen o dva měsíce. František se už v červnu téhož roku znovu oženil – s šestadvacetiletou Marií Valdovou (?) z Kosmonos. Mladší dcera Veronika Dutíková (1818) se roku 1844 provdala do Bílé Hlíny za Jana Johana a jejich dcera Barbora si vzala hajného Jaroslava Heřmana – syna rodiny, která v Bradlci bydlela v sousedství. Odtud už příběh pokračuje v Příběhu Heřmanových.

Sňatek Jana Johana a Veroniky Dutíkové (1844)

Co zatím chybí: křest Alžběty Klossové a doklad, že byl Jiří Kloss opravdu zámeckým zahradníkem; sňatek Veroniky Kaudelkové s Františkem Dutíkem.

Další příběhy rodů

Příběh ZelenkovýchOd chalupníků z Nové Vsi a tkalců z podkrkonošské Lomnice přes vesnické učitele na Mělnicku až po pražského dispečera – sedm generací a jedno jméno, které se cestou změnilo ze Zelinky na Zelenku.Příběh PokornýchVojenský muzikant z Křenku, sedmnáctiletá nevěsta z moravských Koryčan, drogista ze Žižkova a učitelka, která nikdy neopustila rodinu – tři generace Pokorných mezi Brandýsem a Kunraticemi.Příběh MrzenůSedláci od Milevska, deset dětí na statku v Rohozově a řezník, který odešel do Prahy – Mrzenovi od Něžovic až po žižkovskou modistku Vlastu.Příběh BendovýchFamilianti z Kluků, syn, který se stal řídícím učitelem, krejčovská dcera z Veltrus a vdova z Ondřejova – rod babičky Jaroslava Zelenky.Příběh HeřmanovýchEvangelický švec a vysloužilec, katolická mlynářka z Kutné Hory, hajný z Vápna a švadlena z Bubenče – rod Boženy Heřmanové, babičky Jiřího Zelenky.Příběh MayerovýchPražští truhláři, dvojčata ze Spálené ulice, obchodník, který skončil v Drážďanech, a jeho syn – raněný desátník, který dal své jméno cizí dívce.Příběh ŠišmovýchKovářův syn z Nedvědic, domkáři z Koryčan, dva hroby v jednom roce a sirotek, který odešel do Prahy – moravská větev Pokorných.Příběh KotkovýchSedláci z Vinoře, chalupníci z Ostrova a rolníci ze Záp u Brandýsa – rod Anny, matky Vlasty Mrzenové, která se ve dvaatřiceti vdala za žižkovského uzenáře.Příběh Ledvinů a ŠírůChalupníci a familianti ze Stránky u Brandýsa – sousedé z čísel 10 a 14, mladá vdova, která se vdávala třikrát, a dvě svatby, které spojily Ledviny s Kotky.Příběh SrbkovýchSedláci z Předboje čp. 5, ovčáci Kotrbové a dvě století na jednom statku – nejstarší doložená větev rodokmenu.Příběh ČapkůZe Záluží na Ovčínek – jak se rod Čapků usadil na statku v Rohozově u Chyšek a hospodařil na něm přes sto let, až statek přešel na Koutníky a Mrzeny.Rohozov a statek OvčínekMalá ves u Chyšek, kde se za tři sta let sešli svobodníci, poddaní sedláci, podruzi, Židé i rytíři – a kde na statku čp. 5 hospodařili Čapkové, Koutníci a Mrzenovi. Podle Kroniky Rohozova.Klementové z Budohostic a VeltrusSvobodníci z Budohostic, porodní bába Anna, knížecí myslivec Vacek a krejčí Jan z Veltrus – rod Marie Klementové, babičky Jaroslava Zelenky.Havláskové z DobřemilicKoutníci, kterým se říkalo podle chalupy, sedlák Jan z Přeštěnic a dva pohřby v jednom jaru – rod Kateřiny Koutníkové, prababičky Vlasty.Viktor Mayer a továrna na nábytekNejmladší syn truhláře Michaela Mayera postavil velkou pražskou továrnu na nábytek, dodával stolařské práce pro Národní muzeum – a po třiceti letech stál před soudem pro úpadek.Veškrnové a Černí z KřenkuRychtáři a sedláci z vesnice u Staré Boleslavi – pět generací od svatby v roce 1694, dva Josefové Veškrnové, otec, který zemřel šest dní po křtu syna, a kmotra ze špitálu.Šorfové a Svatí z PeckyRychtářův syn ze Žďáru, dvě sestry Pokorné z Nové Vsi, tkalci z Pecky pod Kozákovem a svatba, ke které bylo třeba povolení konzistoře.