Příběh Heřmanových
Evangelický švec a vysloužilec, katolická mlynářka z Kutné Hory, hajný z Vápna a švadlena z Bubenče – rod Boženy Heřmanové, babičky Jiřího Zelenky.
Švec a vysloužilec ze Sovínek (polovina 19. století)
Štěpán Heřman byl vysloužilý desátník a ševcovský mistr v městysi Sovínky u Mladé Boleslavi, v čísle 28. Byl evangelík augsburského (luterského) vyznání – v Pojizeří, kde se protestantská víra udržela i v tajnosti a po toleranci zase rozkvetla, to nebylo nic zvláštního. Jeho otec Josef byl domkářem ve stejném městysi.
Štěpán si ale vzal katoličku – Barboru, dceru mlynáře Josefa Karnice z Kutné Hory. Smíšené manželství mělo své podmínky: ženich se musel písemně zavázat, že syny vychová v katolické víře.
Spor o křest (1850)
Jejich syn Jaroslav se narodil 14. května 1850 a pokřtil ho evangelický farář. Pak ale přišel úřední zásah. Štěpán tvrdil, že se ke katolické výchově synů upsal „z přinucení“ – podkrajská vláda v Mladé Boleslavi přesto rozhodla, že Jaroslav má být považován za katolíka, a farář to v březnu 1851 dopsal do matriky jako nota bene. Malý chlapec se tak stal předmětem náboženského sporu dřív, než uměl mluvit.
Soustružník a hajný (1874–1902)
Jaroslav se vyučil soustružníkem a sloužil jako zemský obránce (u zeměbrany). Rodina mezitím hospodařila v Bradlci čp. 7. Hned vedle, v čísle 6, vyrůstala Veronika Dutíková – a její dcera Barbora Johannová z Bílé Hlíny se stala Jaroslavovou ženou. Vzali se 19. května 1874 v Bílé Hlíně. Ženich byl stále zapsán jako „nekatolík“ a znovu se musel písemně zavázat ke katolické výchově dětí; protokol o tom se uložil v děkanském archivu.
Jaroslav se pak stal hajným. V lednu 1888 sloužil ve Vápně u Českého Dubu, v hájovně čp. 53, a tam se mu 11. ledna v šest ráno narodila dcera Božena.
Do Prahy (1902–1914)
V roce 1902 získal Jaroslav domovské právo v Praze a rodina se přestěhovala do Holešovic a Bubenče. Božena se vyučila švadlenou. V únoru 1906 porodila v zemské porodnici u sv. Apolináře dceru Růženu – jako svobodná matka. Kdo byl otcem, matrika neříká.
Barbora zemřela před rokem 1914. Jaroslav se dožil penze („hajný ve výslužbě“) a s Barborou leží ve společném hrobě; jejich porcelánová fotografie z náhrobku se v rodině dochovala.
V listopadu 1914 se Božena v Bubenči vdala za Karla Ludvíka Mayera – a s ním pokračuje příběh Mayerových.
Křty Jaroslava (1850) a Boženy (1888), sňatek 1874 a Boženin sňatek 1914 jsou doloženy matrikami (SOA Litoměřice, AHMP). Pražská léta a hrob podle rodinných dokladů a vzpomínek (LJ).





