příběhy rodů

Havláskové z Dobřemilic

Koutníci, kterým se říkalo podle chalupy, sedlák Jan z Přeštěnic a dva pohřby v jednom jaru – rod Kateřiny Koutníkové, prababičky Vlasty.

Koutníci patřili k nejstarším rodům malé vsi Dobřemilice u Chyšek na Milevsku. Už roku 1654 tu na gruntu čp. 10 hospodařil Václav Koutník a jeho potomci se během sto let rozrostli na půl vsi. Starší dějiny rodu vypráví příběh Rohozova; tady jde o větev, ze které pochází Kateřina Koutníková, prababička Vlasty Mrzenové.

Chalupa „u Havlásků“

Vojtěch Koutník, pokřtěný 30. března 1737, byl synem podruha Víta. Vlastní střechu získal až v roce 1772, když koupil chalupu čp. 7 od vdovy po Jakubu Havláskovi. A na vsi se nemění jména domů, ale lidí: Vojtěcha od té doby nikdo nevolal jinak než Havlásek. Když v dubnu 1791 zemřela jeho žena Kateřina, zapsal ji farář jako „vdovu po Vojtěchovi Koutníkovi neb Havláskovi“.

Křest Vojtěcha Koutníka (1737)

Přezdívka přešla na syna. Josef Koutník převzal chalupu v roce 1790 a v matrice ho farář zapisoval už jen jako „Josefa Havláska“. Právě díky tomu víme, kdo byl jeho otec – kronika obce to tvrdila a přezdívka v matrikách to potvrdila. Josefův vlastní křest se ale zatím najít nepodařilo, a ani svatba s manželkou Mariannou. Josef zemřel nejspíš v roce 1806 – v lednu mu umřel malý syn Matěj a v listopadu už byl při svatbě syna Jana „zesnulý“.

Sňatek Jana Koutníka a Veroniky Koptišové (1806)

Jan z Dobřemilic do Přeštěnic

Syn Jan Koutník se narodil 31. května 1785 v chalupě čp. 7. Byl mu jednadvacet a otce už neměl, když se 23. listopadu 1806 oženil s devatenáctiletou Veronikou Koptišovou z Líšnice – dcerou sedláka, kterému se tam pro změnu říkalo „Koptiš aneb Havel“. V Dobřemilicích se jim rodily děti; dcera Rozálie roku 1818 ještě v čp. 7.

Křest Jana, syna Josefa „Havláska“ (1785)

Kolem roku 1825 se rodina přestěhovala do sousedních Přeštěnic, kde Jan hospodařil na statku čp. 16; dobřemilickou chalupu prodal Janu Práškovi až v březnu 1832. Přeštěnice už patřily k faře v Milevsku, a tak se tu děti křtily jinde než jejich starší sourozenci. Narodila se tu i Veronika (1826); farář jí do křestního zápisu poctivě připsal i oba páry prarodičů. Syn Jakub se v roce 1842 – ještě jako osmnáctiletý – přiženil na statek Čapků v Rohozově.

Sňatek Jakuba Koutníka a Kateřiny Čapkové (1842)

Jaro 1862

Jan Koutník dožil v Přeštěnicích jako výminkář. Zemřel 17. dubna 1862 „na sešlost stářím“; farář mu připsal sedmdesát let, ve skutečnosti mu bylo skoro sedmasedmdesát. O pouhých patnáct dní později, 2. května, zemřel v Rohozově i jeho syn Jakub – bylo mu třicet osm let a byl už vdovec. Na statku čp. 5 zůstaly sirotky – nejstarší Kateřině bylo osmnáct. Jak se s tím vyrovnali, vypráví příběh Mrzenů.

Co zatím chybí: křest Josefa Koutníka (asi 1764 – v Chyškách, Milevsku ani Nadějkově není), jeho sňatek s Mariannou a Mariannino rodné příjmení (snad Š…ová z Božetic).

Další příběhy rodů

Příběh ZelenkovýchOd chalupníků z Nové Vsi a tkalců z podkrkonošské Lomnice přes vesnické učitele na Mělnicku až po pražského dispečera – sedm generací a jedno jméno, které se cestou změnilo ze Zelinky na Zelenku.Příběh PokornýchVojenský muzikant z Křenku, sedmnáctiletá nevěsta z moravských Koryčan, drogista ze Žižkova a učitelka, která nikdy neopustila rodinu – tři generace Pokorných mezi Brandýsem a Kunraticemi.Příběh MrzenůSedláci od Milevska, deset dětí na statku v Rohozově a řezník, který odešel do Prahy – Mrzenovi od Něžovic až po žižkovskou modistku Vlastu.Příběh BendovýchFamilianti z Kluků, syn, který se stal řídícím učitelem, krejčovská dcera z Veltrus a vdova z Ondřejova – rod babičky Jaroslava Zelenky.Příběh HeřmanovýchEvangelický švec a vysloužilec, katolická mlynářka z Kutné Hory, hajný z Vápna a švadlena z Bubenče – rod Boženy Heřmanové, babičky Jiřího Zelenky.Příběh MayerovýchPražští truhláři, dvojčata ze Spálené ulice, obchodník, který skončil v Drážďanech, a jeho syn – raněný desátník, který dal své jméno cizí dívce.Příběh ŠišmovýchKovářův syn z Nedvědic, domkáři z Koryčan, dva hroby v jednom roce a sirotek, který odešel do Prahy – moravská větev Pokorných.Příběh KotkovýchSedláci z Vinoře, chalupníci z Ostrova a rolníci ze Záp u Brandýsa – rod Anny, matky Vlasty Mrzenové, která se ve dvaatřiceti vdala za žižkovského uzenáře.Příběh Ledvinů a ŠírůChalupníci a familianti ze Stránky u Brandýsa – sousedé z čísel 10 a 14, mladá vdova, která se vdávala třikrát, a dvě svatby, které spojily Ledviny s Kotky.Příběh SrbkovýchSedláci z Předboje čp. 5, ovčáci Kotrbové a dvě století na jednom statku – nejstarší doložená větev rodokmenu.Příběh ČapkůZe Záluží na Ovčínek – jak se rod Čapků usadil na statku v Rohozově u Chyšek a hospodařil na něm přes sto let, až statek přešel na Koutníky a Mrzeny.Rohozov a statek OvčínekMalá ves u Chyšek, kde se za tři sta let sešli svobodníci, poddaní sedláci, podruzi, Židé i rytíři – a kde na statku čp. 5 hospodařili Čapkové, Koutníci a Mrzenovi. Podle Kroniky Rohozova.Kaudelkové z KosmonosRychtář Pavel, zahradníkova dcera ze zámecké zahrady, baráčník Vojtěch a domkáři Dutíkové z Bradlce – nejstarší větev Heřmanových, sahající až do roku 1673.Klementové z Budohostic a VeltrusSvobodníci z Budohostic, porodní bába Anna, knížecí myslivec Vacek a krejčí Jan z Veltrus – rod Marie Klementové, babičky Jaroslava Zelenky.Viktor Mayer a továrna na nábytekNejmladší syn truhláře Michaela Mayera postavil velkou pražskou továrnu na nábytek, dodával stolařské práce pro Národní muzeum – a po třiceti letech stál před soudem pro úpadek.Veškrnové a Černí z KřenkuRychtáři a sedláci z vesnice u Staré Boleslavi – pět generací od svatby v roce 1694, dva Josefové Veškrnové, otec, který zemřel šest dní po křtu syna, a kmotra ze špitálu.Šorfové a Svatí z PeckyRychtářův syn ze Žďáru, dvě sestry Pokorné z Nové Vsi, tkalci z Pecky pod Kozákovem a svatba, ke které bylo třeba povolení konzistoře.