Příbuzný mimo přímou linii · u předka Šimon Čapek

Bartoloměj Čapek (?)

1707–1714příbuzný mimo přímou linii

Podle Kroniky Rohozova se 1707 ujal gruntu čp. 8 v Záluží za 60 kop a 1714 ho převzal Šimon. Kronika i MyHeritage ho měly za Šimonova otce, ale Šimonův křest 1689 uvádí otce Václava. Bartoloměj byl tedy asi Šimonův strýc nebo starší bratr – zde veden jako bratr jen předběžně (?).

Rodina

OtecVáclav Čapekpřímý předek – podrobnosti →MatkaAnnapřímý předek – podrobnosti →

Sourozenci

sourozenecŠimon Čapek1689–1730přímý předek – podrobnosti →sourozenecVáclav Čapek1731příbuzný mimo přímou linii – podrobnosti →

Zápisy

jiný pramen1731–1863 · Kronika Rohozova a okolí Rohozovského a Malo-Chyšeckého (sest. Ing. Jaromír Vrána 1975; podle Josefa Růžičky 1875 a výtahů Františka Vrány z matrik a gruntovních knih) · snímek 47
Kronika Rohozova (J. Vrána 1975), s. 45–48: kolem 1730 přijal sedlák Jan Pilař do podruží Václava Čapka a Annu – „nejspíše ze Záluží, asi coby přebytečný syn z gruntu Čapkovského čp. 8; nejspíše přebytečným synem Bartoloměje Čapka, který grunt čp. 8 v Záluží ujal roku 1707“. 18. 12. 1731 jim v Rohozově narozena Dorothea. Roku 1748 koupil Ovčínek (čp. 5) za 34 kop Martin Čapek, „pravděpodobně syn původních podruhů Václava Čapka a Anny“; † asi 1773, pak 1773–1781 hospodařil jeho švagr Jakub Vlk. 8. 2. 1781 připadl Ovčínek synovi Martina Čapka Janovi; ten hospodařil do 7. 5. 1817, kdy usedlost předal synovi Františkovi a jeho manželce Anně. Františkova dcera Kateřina se vdala za Jakuba Koutníka (syna Jana Koutníka z Přeštěnic čp. 16, původem z Dobřemilic), ten hospodařil 1843–1862; dcera Kateřina si 1863 vzala Josefa Mrzenu – „rod Mrzenů na čp. 5 v Rohozově – Ovčínku hospodaří dosud“. Dnešní chalupa je asi dílem Josefa Mrzeny po roce 1863. S. 5/15 (Záluží): grunt Petra Czapka čp. 8 – 1688 Václav Čapek, 1707 Bartoloměj Čapek za 60 kop, 1714 Šimon Čapek, syn, 1753 Pavel Čapek, syn, 1785 Josef Čapek, syn.
Výřez zápisu: Čapkové na Ovčínku (Rohozov čp. 5) v Kronice Rohozova
Text z matriky a překlad

Přepis originálu

[s. 47] Po PILAŘOVÝCH pak zejména rodině ČAPKOVÝCH náleží zásluha, že Ovčínek vystavěli do podoby, jak se v podstatě podnes zachoval (i když původní stavby Čapkových jsou dnes již většinou buď zbořené nebo z gruntu přestavěné, a dnes stojící chalupa je asi dokonce až dílem Josefa Mrzeny po roce 1863). … Roku 1748 se zde tedy poprvé připomíná MARTIN ČAPEK, který Ovčínek koupil za 34 kop. Zemřel asi roku 1773, protože pak 8 let, v letech 1773–1781 tu hospodařil jeho švagr JAKUB VLK. … 8. II. 1781 totiž Ovčínek vlastní (čp. 5) připadl synovi MARTINA ČAPKA, totiž JANU ČAPKOVI. … V katastrálním soupisu 1785 se tak na čp. 5 připomíná jako hospodář JAN ČAPEK, na čp. 6 JAKUB VLK. Jan Čapek na čp. 5 hospodařil poměrně dlouho, a až 7. 5. 1817 usedlost předal svému synovi FRANTIŠKU ČAPKOVI a jeho manželce ANNĚ. Tento František Čapek je patrně druhým, kdo patří do rohozovské pověsti. Měl totiž dceru KATEŘINU, a ta si 4. 4. 1843 vzala JAKUBA KOUTNÍKA, který se téhož dne svatebním zápisem stal sedlákem na čp. 5 v Rohozově. [s. 48] JAKUB KOUTNÍK byl synem Jana Koutníka z Přeštěnic čp. 16. Ale původem pochází zdá se rovněž z Dobřemělic čp. 10 … Jakub Koutník tu hospodařil v letech 1843–1862. Dle soupisu z roku 1862 měl děti: Marii, Annu, Josefa a Barboru, všechny nezletilé. Dále měl dceru KATEŘINU, která si 15. 11. 1863 vzala JOSEFA MRZENU. A tento Jakub Koutník, či spíše Josef Mrzena je třetím, kdo patří do rohozovské pověsti. To je nesporné, neboť rod Mrzenů na čp. 5 v Rohozově – Ovčínku hospodaří dosud.

Překlad

Kronika popisuje rohozovský statek čp. 5 („Ovčínek“): Čapkové na něj přišli kolem roku 1730 jako podruzi (Václav a Anna Čapkovi, nejspíš ze Záluží), Martin Čapek ho roku 1748 koupil, pak ho drželi Jan (1781–1817) a František Čapek (od 1817), přes dceru Kateřinu přešel na Jakuba Koutníka (1843–1862) a přes vnučku Kateřinu na Josefa Mrzenu (1863) – Mrzenovi na něm podle kroniky hospodařili ještě v roce 1975. Datum svatby Jakuba Koutníka (4. 4. 1843) a Josefa Mrzeny (15. 11. 1863) se liší od matrik (15. 11. 1842 a 20. 1. 1863) – kronikář je zřejmě uvádí podle gruntovních zápisů.