LJ →Libuše 1930–1992→Vlasta 1904–1994→Jan 1870–1912→Kateřina 1843–1904→Kateřina 1822–1858→František 1786–1847→Jan 1758–1823→Martin 1716–1771→Šimon Čapek

Šimon Čapek

1689–1730předek v 9. generaci (praprapraprapraprapradědeček)rod Mrzenovédoloženo matrikou

Jako otec Martina doložen v matrice (sňatek 1743). Grunt čp. 8 v Záluží podle Kroniky Rohozova.

Rodina

manželka: Dorota Hrabánková 1714

dítě v liniiMartin Čapek1716–1771přímý předek – podrobnosti →dítěJakub Čapek* 1718příbuzný mimo přímou linii – podrobnosti →dítěVáclav Čapek* 1719příbuzný mimo přímou linii – podrobnosti →dítěJan Čapek1728–1732příbuzný mimo přímou linii – podrobnosti →dítěFrantišek Čapek* 1724příbuzný mimo přímou linii – podrobnosti →dítěKateřina Čapková* 1726příbuzný mimo přímou linii – podrobnosti →dítěAnna Čapková* 1721příbuzný mimo přímou linii – podrobnosti →dítěDorota Čapková* 1723příbuzný mimo přímou linii – podrobnosti →

Sourozenci

Václav Čapek1731příbuzný mimo přímou linii – podrobnosti →Bartoloměj Čapek (?)1707–1714příbuzný mimo přímou linii – podrobnosti →

Příbuzní mimo přímou linii

Václav Čapek

Podruh u Pilařů v Rohozově čp. 5 – 18. 12. 1731 tu dal s ženou Annou pokřtít dceru Dorotheu (ověřeno v matrice). Kronika Rohozova ho považovala za Martinova otce, to ale matrika vyvrátila (Martin byl syn Šimona). Nejspíš Šimonův bratr nebo jiný příbuzný ze Záluží – neověřeno.

Zápisy: 18. 12. 1731

Bartoloměj Čapek (?)

Podle Kroniky Rohozova se 1707 ujal gruntu čp. 8 v Záluží za 60 kop a 1714 ho převzal Šimon. Kronika i MyHeritage ho měly za Šimonova otce, ale Šimonův křest 1689 uvádí otce Václava. Bartoloměj byl tedy asi Šimonův strýc nebo starší bratr – zde veden jako bratr jen předběžně (?).

Zápisy: 1731–1863

Předci

Šimon Čapek1689–1730sourozenci: Václav 1731, Bartoloměj 1707–1714
???????????

Rodiče

Prarodiče

Praprarodiče

????????

Zápisy z matrik

křest / narození16. 10. 1689 · Chyšky 1 1673-1713 · snímek 18
16. 10. 1689 pokřtěn Šimon, dítě manželů Václava Čapka ze Záluží a Anny. Kmotr Jan Krašek (?) z Vížky (?), svědci Jan Parec (?) z Něvanic (?) a Anna Řezáčová (?) ze Zhoře. Věk sedí s pohřbem 1730 (40 let). Otcem je tedy Václav – podle Kroniky Rohozova hospodář na gruntu čp. 8 od 1688; Bartoloměj, který grunt držel 1707–1714, byl jiný příbuzný.
Týká se: Václav Čapek, Anna
Výřez zápisu: Křest Šimona Čapka ze Záluží (1689)
sňatek21. 11. 1714 · Chyšky 2 1714-1743 · snímek 139
21. 11. 1714 se v Chyškách vzali mládenec Šimon, syn zemřelého Čapka, a Dorota, dcera Martina Hrabánka, oba ze Záluží. Družba Karel, syn Václava Pándely (?), družička Dorota, dcera Martina Hrabánka. Týž rok Šimon převzal grunt čp. 8 v Záluží (Kronika Rohozova). Mladší výpis sňatků 1714 na volném listu v knize Chyšky 1 (4250, sn. 6) to potvrzuje: „Šimon Čapek ze Zaluží s Dor. Hrabánkovou z Zaluží“.
Výřez zápisu: Sňatek Šimona Čapka a Doroty Hrabánkové (1714)
křest / narození3. 4. 1721 · Chyšky 2 1714-1743 · snímek 36
3. 4. 1721 pokřtil farář Jan Václav Kapl dítě narozené 2. 4. Šimonu Čapkovi a Dorotě, manželům ze Záluží, a dal mu jméno Anna. Kmotra Mariana Matoušová (ze Stříteže ?), svědci Ludmila Michálková, šafářka z Hrdnoty, a Jan Marvan, hostinský z Branišovic. Anna se 11. 11. 1742 vdala za Jana Hájka z Branišova.
Výřez zápisu: Křest Anny Čapkové (1721)
křest / narození2. 11. 1728 · Chyšky 2 1714-1743 · snímek 71
2. 11. 1728 pokřtěn Jan, narozený předešlého dne před svítáním, dítě počestných rodičů Šimona Čapka a Doroty ze Záluží, poddaných milevského panství. Kmotr Jan Václav Komenda, šafář z Výšky, svědci Jakub Jaxa (?) a Mariana Matoušová z Branišovic. Zemřel ve třech letech – pohřben 15. 8. 1732.
Výřez zápisu: Křest Jana Čapka (1728)
sňatek11. 11. 1742 · Chyšky 2 1714-1743 · snímek 176
11. 11. 1742 si Jan, syn Mikuláše Hájka z Branišova, vzal Annu, dceru † Šimona Čapka ze Záluží; svědkem byl její bratr Martin Čapek.
Výřez zápisu: Sňatek Anny Čapkové a Jana Hájka (1742)
Text z matriky a překlad

Přepis originálu

Die 11 9bris 1742 inter Missarum solemnia promulgati nullo impedimento canonico detecto solemniter in Ecclesia Chisecensi copulati sunt sequentes, nempe honestus juvenis Joannes filius legitimus Nicolai Hagek ex Branišov cum honesta ancilla Anna filia legitima post defunctum Simonem Čapek ex Záluží. Par.: fuit Martinus Čapek, L. Jansová (?) et Wenceslaus Skořan (?). Copulavit Chisca P. Adal. Wodyčka Adm. [na okraji: Branišov et Záluží, subditi Milovicenses]

Překlad

11. listopadu 1742 byli v chyšeckém kostele oddáni Jan, manželský syn Mikuláše Hájka z Branišova, a Anna, manželská dcera zemřelého Šimona Čapka ze Záluží. Družbou byl Martin Čapek (ženichův budoucí švagr, bratr nevěsty), dále Jansová (?) a Václav Skořan (?).

sňatek5. 11. 1743 · Chyšky 3 1744-1770 · snímek 104
5. 11. 1743 se v Chyškách vzali Martin, syn † Šimona Čapka ze Záluží, a Ludmila, dcera Václava Tomáška ze Stříteže; týž den se vzali i jejich sourozenci Jan Tomášek a Dorota Čapková.
Výřez zápisu: Sňatek Martina Čapka a Ludmily Tomáškové (1743)
Text z matriky a překlad

Přepis originálu

Eodem die inter Missarum Solemnia promulgati nullo impedimento canonico detecto in Ecclesia Chisecensi S. Procopii copulati sunt sequentes, nempe honestus juvenis Martinus filius legitimus post defunctum Simonem Čapek ex pago Záluží cum honesta ancilla Ludmilla filia legitima Wenceslai Tomašek ex pago Střítež, parochiani Chisecenses subditi Milovicenses. Cujus Paran[ymphus] fuit Joannes Dušek (?), Barbara Kuchyňka (?), Wenceslaus Skořan (?). Copulavit P. Adal[bertus] Wodyčka Adm. loci. [na okraji: Ex Záluží subditi Milovicenses]

Překlad

Téhož dne (5. listopadu 1743), po ohláškách při mši a bez zjištěné překážky, byli v chyšeckém kostele sv. Prokopa oddáni poctivý mládenec Martin, manželský syn zemřelého Šimona Čapka ze Záluží, a poctivá panna (děvečka) Ludmila, manželská dcera Václava Tomáška ze Stříteže, farníci chyšečtí a poddaní milevského panství. Svědci Jan Dušek (?), Barbora Kuchyňková (?) a Václav Skořan (?); oddával P. Vojtěch Vodička, administrátor. Zápis vyvrací domněnku kroniky, že Martin byl synem podruha Václava Čapka.

sňatek5. 11. 1743 · Chyšky 3 1744-1770 · snímek 104
5. 11. 1743 si Jan, syn Václava Tomáška ze Stříteže, vzal Dorotu, dceru † Šimona Čapka ze Záluží – dvojí svatba sourozenců s Martinem Čapkem a Ludmilou Tomáškovou.
Výřez zápisu: Sňatek Doroty Čapkové a Jana Tomáška (1743)
Text z matriky a překlad

Přepis originálu

Die 5 Novembris 1743 … honestus juvenis Joannes filius legitimus Wenceslai Tomašek ex pago Střítež cum honesta ancilla Dorothea filia legitima post defunctum Simonem Čapek ex pago Záluží, parochiani utrique Chisecenses subditi Dominii Milovicensis. Paran[ymphus] fuit Wenceslaus Jansa, Paran[ympha] Catharina Braunkova, Procurator Wenceslaus Mareš (?) ex Střítež. Copulavit Chisca P. Adal. Wodyčka.

Překlad

5. listopadu 1743 byli oddáni Jan, manželský syn Václava Tomáška ze Stříteže, a Dorota, manželská dcera zemřelého Šimona Čapka ze Záluží, oba farníci chyšečtí, poddaní milevského panství. Družba Václav Jansa, družka Kateřina Braunková, prokurátor Václav Mareš (?) ze Stříteže.

jiný pramen1731–1863 · Kronika Rohozova a okolí Rohozovského a Malo-Chyšeckého (sest. Ing. Jaromír Vrána 1975; podle Josefa Růžičky 1875 a výtahů Františka Vrány z matrik a gruntovních knih) · snímek 47
Kronika Rohozova (J. Vrána 1975), s. 45–48: kolem 1730 přijal sedlák Jan Pilař do podruží Václava Čapka a Annu – „nejspíše ze Záluží, asi coby přebytečný syn z gruntu Čapkovského čp. 8; nejspíše přebytečným synem Bartoloměje Čapka, který grunt čp. 8 v Záluží ujal roku 1707“. 18. 12. 1731 jim v Rohozově narozena Dorothea. Roku 1748 koupil Ovčínek (čp. 5) za 34 kop Martin Čapek, „pravděpodobně syn původních podruhů Václava Čapka a Anny“; † asi 1773, pak 1773–1781 hospodařil jeho švagr Jakub Vlk. 8. 2. 1781 připadl Ovčínek synovi Martina Čapka Janovi; ten hospodařil do 7. 5. 1817, kdy usedlost předal synovi Františkovi a jeho manželce Anně. Františkova dcera Kateřina se vdala za Jakuba Koutníka (syna Jana Koutníka z Přeštěnic čp. 16, původem z Dobřemilic), ten hospodařil 1843–1862; dcera Kateřina si 1863 vzala Josefa Mrzenu – „rod Mrzenů na čp. 5 v Rohozově – Ovčínku hospodaří dosud“. Dnešní chalupa je asi dílem Josefa Mrzeny po roce 1863. S. 5/15 (Záluží): grunt Petra Czapka čp. 8 – 1688 Václav Čapek, 1707 Bartoloměj Čapek za 60 kop, 1714 Šimon Čapek, syn, 1753 Pavel Čapek, syn, 1785 Josef Čapek, syn.
Výřez zápisu: Čapkové na Ovčínku (Rohozov čp. 5) v Kronice Rohozova
Text z matriky a překlad

Přepis originálu

[s. 47] Po PILAŘOVÝCH pak zejména rodině ČAPKOVÝCH náleží zásluha, že Ovčínek vystavěli do podoby, jak se v podstatě podnes zachoval (i když původní stavby Čapkových jsou dnes již většinou buď zbořené nebo z gruntu přestavěné, a dnes stojící chalupa je asi dokonce až dílem Josefa Mrzeny po roce 1863). … Roku 1748 se zde tedy poprvé připomíná MARTIN ČAPEK, který Ovčínek koupil za 34 kop. Zemřel asi roku 1773, protože pak 8 let, v letech 1773–1781 tu hospodařil jeho švagr JAKUB VLK. … 8. II. 1781 totiž Ovčínek vlastní (čp. 5) připadl synovi MARTINA ČAPKA, totiž JANU ČAPKOVI. … V katastrálním soupisu 1785 se tak na čp. 5 připomíná jako hospodář JAN ČAPEK, na čp. 6 JAKUB VLK. Jan Čapek na čp. 5 hospodařil poměrně dlouho, a až 7. 5. 1817 usedlost předal svému synovi FRANTIŠKU ČAPKOVI a jeho manželce ANNĚ. Tento František Čapek je patrně druhým, kdo patří do rohozovské pověsti. Měl totiž dceru KATEŘINU, a ta si 4. 4. 1843 vzala JAKUBA KOUTNÍKA, který se téhož dne svatebním zápisem stal sedlákem na čp. 5 v Rohozově. [s. 48] JAKUB KOUTNÍK byl synem Jana Koutníka z Přeštěnic čp. 16. Ale původem pochází zdá se rovněž z Dobřemělic čp. 10 … Jakub Koutník tu hospodařil v letech 1843–1862. Dle soupisu z roku 1862 měl děti: Marii, Annu, Josefa a Barboru, všechny nezletilé. Dále měl dceru KATEŘINU, která si 15. 11. 1863 vzala JOSEFA MRZENU. A tento Jakub Koutník, či spíše Josef Mrzena je třetím, kdo patří do rohozovské pověsti. To je nesporné, neboť rod Mrzenů na čp. 5 v Rohozově – Ovčínku hospodaří dosud.

Překlad

Kronika popisuje rohozovský statek čp. 5 („Ovčínek“): Čapkové na něj přišli kolem roku 1730 jako podruzi (Václav a Anna Čapkovi, nejspíš ze Záluží), Martin Čapek ho roku 1748 koupil, pak ho drželi Jan (1781–1817) a František Čapek (od 1817), přes dceru Kateřinu přešel na Jakuba Koutníka (1843–1862) a přes vnučku Kateřinu na Josefa Mrzenu (1863) – Mrzenovi na něm podle kroniky hospodařili ještě v roce 1975. Datum svatby Jakuba Koutníka (4. 4. 1843) a Josefa Mrzeny (15. 11. 1863) se liší od matrik (15. 11. 1842 a 20. 1. 1863) – kronikář je zřejmě uvádí podle gruntovních zápisů.