
Šimon Čapek
- pokřtěn 16. 10. 1689 Chyšky, syn Václava Čapka ze Záluží a Anny (sedí s věkem 40 let při pohřbu)
- × 21. 11. 1714 Chyšky, Dorota, dcera Martina Hrabánka ze Záluží; v matrice „mládenec Šimon, syn po nebožtíkovi Čapkovi“ – jméno otce neuvedeno
- sedlák (rusticus), hospodář na gruntu čp. 8 v Záluží – podle Kroniky Rohozova ho převzal 1714 po Bartolomějovi Čapkovi (kronika ho má za Bartolomějova syna, křest ukazuje otce Václava)
- děti (křty Chyšky 2): Martin (1716), Jakub (1718), Václav (1719), Anna (1721), Dorota (1723), František (1724), Kateřina (1726), Jan (1728–1732); kmotry byli stále sousedé z Branišovic (Mataušek/Matoušová, Marvan), šafářka Ludmila Michálková z Hrdnoty a šafář Václav Komenda z Výšky
- 1723 a 1729 sám kmotrem v Záluží
- otec Martina (* asi 1713), Anny (× 1742 Jan Hájek z Branišova) a Doroty (× 1743 Jan Tomášek ze Stříteže)
- pohřben 18. 12. 1730 Chyšky, 40 let – na okraji „zemřeli předčasně“
- syn Jan pohřben jako dítě 15. 8. 1732 („syn po zemřelém Šimonu Čapkovi“)
Jako otec Martina doložen v matrice (sňatek 1743). Grunt čp. 8 v Záluží podle Kroniky Rohozova.
Rodina
manželka: Dorota Hrabánková 1714
Sourozenci
Příbuzní mimo přímou linii
Václav Čapek
Podruh u Pilařů v Rohozově čp. 5 – 18. 12. 1731 tu dal s ženou Annou pokřtít dceru Dorotheu (ověřeno v matrice). Kronika Rohozova ho považovala za Martinova otce, to ale matrika vyvrátila (Martin byl syn Šimona). Nejspíš Šimonův bratr nebo jiný příbuzný ze Záluží – neověřeno.
Zápisy: 18. 12. 1731
Bartoloměj Čapek (?)
Podle Kroniky Rohozova se 1707 ujal gruntu čp. 8 v Záluží za 60 kop a 1714 ho převzal Šimon. Kronika i MyHeritage ho měly za Šimonova otce, ale Šimonův křest 1689 uvádí otce Václava. Bartoloměj byl tedy asi Šimonův strýc nebo starší bratr – zde veden jako bratr jen předběžně (?).
Zápisy: 1731–1863
Předci
Zápisy z matrik













Text z matriky a překlad
Přepis originálu
Die 11 9bris 1742 inter Missarum solemnia promulgati nullo impedimento canonico detecto solemniter in Ecclesia Chisecensi copulati sunt sequentes, nempe honestus juvenis Joannes filius legitimus Nicolai Hagek ex Branišov cum honesta ancilla Anna filia legitima post defunctum Simonem Čapek ex Záluží. Par.: fuit Martinus Čapek, L. Jansová (?) et Wenceslaus Skořan (?). Copulavit Chisca P. Adal. Wodyčka Adm. [na okraji: Branišov et Záluží, subditi Milovicenses]
Překlad
11. listopadu 1742 byli v chyšeckém kostele oddáni Jan, manželský syn Mikuláše Hájka z Branišova, a Anna, manželská dcera zemřelého Šimona Čapka ze Záluží. Družbou byl Martin Čapek (ženichův budoucí švagr, bratr nevěsty), dále Jansová (?) a Václav Skořan (?).

Text z matriky a překlad
Přepis originálu
Eodem die inter Missarum Solemnia promulgati nullo impedimento canonico detecto in Ecclesia Chisecensi S. Procopii copulati sunt sequentes, nempe honestus juvenis Martinus filius legitimus post defunctum Simonem Čapek ex pago Záluží cum honesta ancilla Ludmilla filia legitima Wenceslai Tomašek ex pago Střítež, parochiani Chisecenses subditi Milovicenses. Cujus Paran[ymphus] fuit Joannes Dušek (?), Barbara Kuchyňka (?), Wenceslaus Skořan (?). Copulavit P. Adal[bertus] Wodyčka Adm. loci. [na okraji: Ex Záluží subditi Milovicenses]
Překlad
Téhož dne (5. listopadu 1743), po ohláškách při mši a bez zjištěné překážky, byli v chyšeckém kostele sv. Prokopa oddáni poctivý mládenec Martin, manželský syn zemřelého Šimona Čapka ze Záluží, a poctivá panna (děvečka) Ludmila, manželská dcera Václava Tomáška ze Stříteže, farníci chyšečtí a poddaní milevského panství. Svědci Jan Dušek (?), Barbora Kuchyňková (?) a Václav Skořan (?); oddával P. Vojtěch Vodička, administrátor. Zápis vyvrací domněnku kroniky, že Martin byl synem podruha Václava Čapka.

Text z matriky a překlad
Přepis originálu
Die 5 Novembris 1743 … honestus juvenis Joannes filius legitimus Wenceslai Tomašek ex pago Střítež cum honesta ancilla Dorothea filia legitima post defunctum Simonem Čapek ex pago Záluží, parochiani utrique Chisecenses subditi Dominii Milovicensis. Paran[ymphus] fuit Wenceslaus Jansa, Paran[ympha] Catharina Braunkova, Procurator Wenceslaus Mareš (?) ex Střítež. Copulavit Chisca P. Adal. Wodyčka.
Překlad
5. listopadu 1743 byli oddáni Jan, manželský syn Václava Tomáška ze Stříteže, a Dorota, manželská dcera zemřelého Šimona Čapka ze Záluží, oba farníci chyšečtí, poddaní milevského panství. Družba Václav Jansa, družka Kateřina Braunková, prokurátor Václav Mareš (?) ze Stříteže.

Text z matriky a překlad
Přepis originálu
[s. 47] Po PILAŘOVÝCH pak zejména rodině ČAPKOVÝCH náleží zásluha, že Ovčínek vystavěli do podoby, jak se v podstatě podnes zachoval (i když původní stavby Čapkových jsou dnes již většinou buď zbořené nebo z gruntu přestavěné, a dnes stojící chalupa je asi dokonce až dílem Josefa Mrzeny po roce 1863). … Roku 1748 se zde tedy poprvé připomíná MARTIN ČAPEK, který Ovčínek koupil za 34 kop. Zemřel asi roku 1773, protože pak 8 let, v letech 1773–1781 tu hospodařil jeho švagr JAKUB VLK. … 8. II. 1781 totiž Ovčínek vlastní (čp. 5) připadl synovi MARTINA ČAPKA, totiž JANU ČAPKOVI. … V katastrálním soupisu 1785 se tak na čp. 5 připomíná jako hospodář JAN ČAPEK, na čp. 6 JAKUB VLK. Jan Čapek na čp. 5 hospodařil poměrně dlouho, a až 7. 5. 1817 usedlost předal svému synovi FRANTIŠKU ČAPKOVI a jeho manželce ANNĚ. Tento František Čapek je patrně druhým, kdo patří do rohozovské pověsti. Měl totiž dceru KATEŘINU, a ta si 4. 4. 1843 vzala JAKUBA KOUTNÍKA, který se téhož dne svatebním zápisem stal sedlákem na čp. 5 v Rohozově. [s. 48] JAKUB KOUTNÍK byl synem Jana Koutníka z Přeštěnic čp. 16. Ale původem pochází zdá se rovněž z Dobřemělic čp. 10 … Jakub Koutník tu hospodařil v letech 1843–1862. Dle soupisu z roku 1862 měl děti: Marii, Annu, Josefa a Barboru, všechny nezletilé. Dále měl dceru KATEŘINU, která si 15. 11. 1863 vzala JOSEFA MRZENU. A tento Jakub Koutník, či spíše Josef Mrzena je třetím, kdo patří do rohozovské pověsti. To je nesporné, neboť rod Mrzenů na čp. 5 v Rohozově – Ovčínku hospodaří dosud.
Překlad
Kronika popisuje rohozovský statek čp. 5 („Ovčínek“): Čapkové na něj přišli kolem roku 1730 jako podruzi (Václav a Anna Čapkovi, nejspíš ze Záluží), Martin Čapek ho roku 1748 koupil, pak ho drželi Jan (1781–1817) a František Čapek (od 1817), přes dceru Kateřinu přešel na Jakuba Koutníka (1843–1862) a přes vnučku Kateřinu na Josefa Mrzenu (1863) – Mrzenovi na něm podle kroniky hospodařili ještě v roce 1975. Datum svatby Jakuba Koutníka (4. 4. 1843) a Josefa Mrzeny (15. 11. 1863) se liší od matrik (15. 11. 1842 a 20. 1. 1863) – kronikář je zřejmě uvádí podle gruntovních zápisů.