Rodina · rod Heřmanové

Štěpán Heřman a Barbora Karnicová

Otec

Štěpán Heřman1810–1889
praprapradědeček

  • * a pokřtěn 24. 5. 1810 Sovínky čp. 35 (evangelický sbor Kovanec), syn Josefa Heřmana, domkáře, a Alžběty Kudláčkové
  • otec zemřel 1818, když bylo Štěpánovi sedm let
  • 1850 vysloužilý desátník a ševcovský mistr v Sovínkách čp. 28
  • později rolník v Bradlci čp. 7 (okr. Mladá Boleslav)
  • evangelík augsburského (luterského) vyznání
  • † 13. 12. 1889 Praha II čp. 1516 Na Bojišti jako soukromník „ze Sovínek u Mladé Boleslavi“, 80 let, sešlostí věkem; pohřben 16. 12. na Olšanech (evang. sbor a. v. u sv. Salvátora) – syn Jaroslav se do Prahy přistěhoval rok nato

Rodina, ze které pochází →

Matka

Barbora Karnicová1818
prapraprababička

  • * 4. 12. 1818 Kutná Hora čp. 65 (fara sv. Jakub), pokřtěna Barbora Anna; otec Jan Karnik, zahradník (?), matka Ludmila, dcera Františka Krulíše, sedláka v Poličanech
  • dcera mlynáře Josefa Karnice z Kutné Hory (křest syna 1850) – v křestním zápise 1818 je otec Jan, ne Josef; katolička

Rodina, ze které pochází →

Děti

dítě v linii (prapradědeček)Jaroslav Heřman1850–1916přímý předek – podrobnosti →

Další sourozence zatím systematicky nehledáme – tady jsou jen ti, na které jsme narazili.

Zápisy

sňatek19. 5. 1874 · Mnichovo Hradiště 20, N 1804–1903, O 1806–1903, Z 1804–1903 · snímek 161
Jaroslav Heřman (24 let), soustružník a zemský obránce (Landwehr) z Bradlce čp. 7 (okr. Mladá Boleslav), syn rolníka Štěpána Heřmana z Bradlce (augsburského vyznání) a Barbory roz. Karnícové (?), katoličky z Kutné Hory, si v Bílé Hlíně čp. 37 vzal dvacetiletou Barboru, dceru nádeníka Jana Johana z Bílé Hlíny čp. 37 a Veroniky roz. Dutíkové z Bradlce čp. 6. Ženich nebyl katolík – sňatek povolen s podmínkou katolické výchovy dětí.
Výřez zápisu: Sňatek Jaroslava Heřmana a Barbory Johanové
Text z matriky a překlad

Přepis originálu

[Kopulační matrika Bělo-Hlinská 1874, pag. 37] [Den, čp.] 1874 květen 19., č. 37 [Ženich] Heřman Jaroslav, soustružník a zemský obránce z Bradlce č. d. 7, okr. Mlado-Boleslavského, syn Štěpána Heřmana, rolníka z Bradlce č. d. 7, vyznání augsburského, a Barbory rodem Karnícovy (?), katolíky z Kutné Hory [Náboženství, věk, stav] — (nekatolík), 24 1/12 let, svobodný; křestní list z evangelického pastorátu v Koryni (?) 1. kv. 1874, č. 62 [Nevěsta] Barbora, dcera Jana Johana, nádeníka z Bílé Hliny č. d. 37, a Veroniky rodem Dutíkové z Bradlce č. d. 6, okr. Mlado-Boleslavského, katolíci [Náboženství, věk, stav] katol., 20 4/12 let, svobodná [Svědkové] Josef Studnický, chalupník z Bílé Hliny; Bohumil Herrmann, obchodník z Paltova (?) [Poznámka vlevo] Ženich, nekatolík, učinil reversum na katolickou výchovu dětí (? – „Listiny k vedení náboženství … sepsal protokol … vychovávati katolicky“); protokol uložen v děkanském archivu sig. IV fasc. 1874 č. 24. [Poznámka] Já Jan Johan otec nevěsty dávám k sňatku své svolení a dvou svědků podpisem stvrzuji. Jan Johan. Prohlášeni v chrámu Páně Hradišťském na den sv. Jana a v neděli VI po velikonocích, a v chrámu Páně Kosmonoském v neděli V a VI po velikonocích a na den nanebevstoupení Páně. Nullo impedimento detecto copulavi Dražil Frant., koop.

Překlad

Dne 19. května 1874 se v Bílé Hlíně v domě čp. 37 oddali Jaroslav Heřman, čtyřiadvacetiletý soustružník a zároveň zemský obránce (příslušník domobrany – Landwehru), z Bradlce čp. 7 u Mladé Boleslavi, a dvacetiletá Barbora Johanová. Ženich byl synem rolníka Štěpána Heřmana z Bradlce, který byl evangelík augsburského (luterského) vyznání, a Barbory rozené Karnícové (?), katoličky z Kutné Hory. Jaroslav sám byl pokřtěn v evangelickém sboru (křestní list z evangelického pastorátu z května 1874). Jako nekatolík se při sňatku s katoličkou zavázal, že děti budou vychovány katolicky – proto byla jeho dcera Božena v roce 1888 pokřtěna jako katolička a on sám je v jejím křtu uveden už jako katolík. Nevěsta byla dcerou nádeníka Jana Johana z Bílé Hlíny čp. 37 a Veroniky rozené Dutíkové z Bradlce čp. 6. Otec nevěsty dal k sňatku nezletilé dcery písemný souhlas. Svědky byli chalupník Josef Studnický z Bílé Hlíny a obchodník Bohumil Herrmann (příbuzný?).

křest / narození12. 9. 1878 · Bakov nad Jizerou 11, N 1870–1894 · snímek 94
Bohumila, dcera Jaroslava Heřmana, hajného v Klokočce čp. 2 (hájovna), a Barbory roz. Johannové, narozena 12. 9. 1878 v Klokočce u Bakova n. Jiz., pokřtěna 13. 9.; kmotrou babička Veronika Johannová z Bílé Hlíny.
Výřez zápisu: Křest Bohumily Heřmanové (1878)
Text z matriky a překlad

Přepis originálu

[Obec Klokočka, str. 203] 1878 září 12. / 13. – čp. 2 – Bohumila – katolické, ženské, manželské. Zk. bába: Josefa Krejčíková (?) z Kláštera č. 34. Křtil P. Václ. Spáčil (?), administrátor. Otec: Heřman Jaroslav, hajný v Klokočce č. 2, syn Štěpána Heřmana, obuvníka v Kutné Hoře, a Barbory rodem Karníkovy z Kutné Hory. Matka: Barbora, dcera Jana Johanna, nádeníka na Bílé Hlíně č. 37, a Veroniky rodem Putíkovy z Bradlce č. 6. Kmotři: Veronika Johannová, manželka nádeníka z Bílé Hlíny č. 37; svědek František Zelinský (?), postelník (?) z Bakova. Na okraji pozdější přípis: „Bez vyznání, H. Smíchov 12/2 21, 77813“.

Překlad

Bohumila Heřmanová, starší sestra Boženy, se narodila 12. září 1878 v hájovně čp. 2 v Klokočce u Bakova nad Jizerou, kde byl otec Jaroslav hajným; druhý den byla pokřtěna. Kmotrou byla babička Veronika Johannová z Bílé Hlíny. Hájovna čp. 2 v Klokočce byla služebním bytem několika hajných velkostatku – v téže knize tu křtí děti i hajní František Sigmund, Václav Hamáček, Jan Ruta a hraběcí hajný Florián Schreier. Pozdější přípis z roku 1921 říká, že Bohumila vystoupila z církve (okresní správa Smíchov) – žila tedy tehdy v Praze, nejspíš poblíž rodičů v Bubenči.

křest / narození21. 8. 1880 · Bakov nad Jizerou 11, N 1870–1894 · snímek 221
Anna, dcera Jaroslava Heřmana, hraběcího hajného v Rečkově čp. 5, a Barbory roz. Johanové, narozena 21. 8. 1880, pokřtěna 5. 9. v Bakově.
Výřez zápisu: Křest Anny Heřmanové (1880)
Text z matriky a překlad

Přepis originálu

[Obec Rečkov, str. 452] 1880 srpen 21. / září 5. – čp. 5 – Anna – katol., ženské, manželské. Bába zk.: Kateřina Šmídová z Bakova. Křtil Frant. Kima, farář. Otec: Heřman Jaroslav, hraběcí hajný z Rečkova č. d. 5, okres Mn. Hradiště, syn Štěpána Heřmana, obuvníka z Kutné Hory, a Barbory Karníkovy z Kutné Hory. Matka: Johanová Barbora, dcera Jana Johana, nádeníka z Bílé Hlíny č. 37, okres Mn. Hradiště, a Veroniky rodem Putíkovy z Bradlce č. 6. Kmotři: Marie Márešová, manželka Josefa Máreše, domkáře z Rečkova; Václav Cumpelík, truhlář z Bakova.

Překlad

Anna Heřmanová se narodila 21. srpna 1880 v hájovně čp. 5 v Rečkově; otec Jaroslav byl hraběcím hajným. O této Boženině sestře rodina dosud nevěděla.

křest / narození29. 8. 1882 · Bakov nad Jizerou 11, N 1870–1894 · snímek 222
Marie, dcera Jaroslava Heřmana, hajného v Rečkově čp. 5, a Barbory roz. Johanové z Bílé Hlíny, narozena 29. 8. 1882, pokřtěna 31. 8. v Bakově. Na okraji: oddána v Bubenči 3. 10. 1909 s Trejbalem.
Výřez zápisu: Křest Marie Heřmanové (1882)
Text z matriky a překlad

Přepis originálu

[Obec Rečkov, str. 455] 1882 srpen 29 / 31 – čp. 5 – Marie – katol., ženské, manželské. Bába zk.: Kateřina Šmídová z Bakova. Křtil P. … Spáčil (?), kaplan. Otec: Heřman Jaroslav, hajný v Rečkově č. 5, syn Štěpána Heřmana, obuvníka z Kutné Hory, a Barbory rodem Karníkovy z Kutné Hory. Matka: Barbora Johannová, dcera Jana Johanna, nádeníka z Bílé Hlíny č. 37, okres Mn. Hradiště, a Veroniky rodem Putíkovy z Bradlce. Kmotři: Marie Menzel, manželka Karla Menzla, agenta v Malé Bělé; Václav Cumpelík, truhlář v Bakově. Na okraji: Oddána v Bubenči 3/10 1909 s Trejbalem.

Překlad

Marie Heřmanová se narodila 29. srpna 1882 v Rečkově čp. 5 u Bakova nad Jizerou, kde byl její otec Jaroslav hajným. Rodina tento místní název uváděla jako „Bečkov“ – správně je to Rečkov. Zápis potvrzuje rodiče i prarodiče.

křest / narození14. 5. 1850 · Kovanec-ev 03, N 1839–1869 · snímek 53
Jaroslav, syn Štěpána Heřmana, vysloužilého desátníka a ševcovského mistra v Sovínkách čp. 28 (evangelík augsburského vyznání), a Barbory, katoličky, dcery † mlynáře Josefa Karnice z Kutné Hory a Lidmily roz. Krulišové z Polic (?) u Kutné Hory, narozen 14. 5. 1850, pokřtěn 16. 5. evangelickým farářem Pavlem Strakou (Kovanec). Dědeček Josef Heřman, domkář v Sovínkách čp. 35, babička Alžběta roz. Kudláková z Tejna (?).
Výřez zápisu: Křest Jaroslava Heřmana
Text z matriky a překlad

Přepis originálu

[Fol. 51, 1850] [Narozen / pokřtěn] 1850 květen 14. / 16. [Číslo domu] 28, městys Sovinka, statek Sovinka, kraj Boleslavský [Dítě] Jaroslav [Bába] Bába zkoumaná Anna Grundman z Bezna číslo 24 [Křtil] Pavel Straka, duchovní správce místní [Náboženství, pohlaví, lože] nekatolické, mužské, manželské [Otec] Štěpán Heřman, vysloužilý desátník a ševcovský mistr v Sovinkách v čísle 28, evanjelík aug. vyz., manželský syn po nebožtíkovi Josefovi Heřmanovi, domkáři v Sovinkách v čísle 35, a jeho manželce Alžbětě rozené Kudlákové z Tejny (?) [Matka] Barbora, katolička, manželská dcera po nebožtíkovi Josefovi Karnicovi, mlynáři z Kutné Hory, a jeho manželky Lidmily rozené Krulišové z Polič (?) blíž Kutné Hory [Svědkové] Marie Zvatoň (?), […] na Dovolání (?) čís. 31; Veronyka +++ Honcová, sedlka z čísla 34; Alžběta +++ Kýnová, sedlka z čísla 5, obě z městyse Sovinka [Poznámka N.B.] Poněvadž prý otec představujícího syna Štěpán Heřman při svém se ženění se upsal (dle jeho udání z přinucení!), že děti mužského pohlaví z toho manželství v katolickém náboženství vychovávati bude: tedy vodle známého rozkazu Velesl. c. k. Podkrajské vlády v Mladé Boleslavi od 16. ledna t. r. číslo 8483 a opětně od 28. února t. r. číslo 2006 nemá představující syn Jaroslav, Štěpána Heřmana, za evanjelíka, nýbrž za katolíka považován býti. Zaznamenání toto stalo se dne 9ho března 1851. Pavel Straka, místní duchovní pastýř.

Překlad

Jaroslav Heřman se narodil 14. května 1850 v Sovínkách na statku čp. 28 a o dva dny později ho pokřtil evangelický farář Pavel Straka (evangelický sbor v Kovanci). Otec Štěpán Heřman byl vysloužilý desátník (voják) a ševcovský mistr, evangelík augsburského (luterského) vyznání, syn zesnulého domkáře Josefa Heřmana ze Sovínek čp. 35 a Alžběty rozené Kudlákové. Matka Barbora byla katolička, dcera zesnulého mlynáře Josefa Karnice z Kutné Hory a Lidmily rozené Krulišové. Zajímavá poznámka z března 1851: Štěpán se prý při svatbě s katoličkou musel písemně zavázat (podle svých slov „z přinucení“), že synové budou vychováni katolicky. Proto úřady nařídily, že malý Jaroslav nemá být považován za evangelíka, ale za katolíka – i když ho pokřtil evangelický farář. O 24 let později, při vlastní svatbě, Jaroslav podepsal stejný závazek jako jeho otec.

křest / narození11. 1. 1888 · Hlavice, N 1888–1900, sign. L40/6, inv. č. 1922 (fara Hlavice, obce Vápno, Končiny, Strážiště, Mohelky…) · snímek 79
Božena, dcera Jaroslava Heřmana, hajného ve Vápně čp. 53, a Barbory roz. Johannové z Bílé Hlíny čp. 37, narozena a pokřtěna 11. 1. 1888. Dědeček Štěpán Heřman, rolník z Bradce čp. 7 (evangelík augsburského vyznání), babička Barbora roz. Kauniecová (?) z Kutné Hory; dědeček Jan Johann, dělník z Bílé Hlíny, babička Veronika roz. Dutíková (?) z Bradce čp. 7.
Výřez zápisu: Křest Boženy Heřmanové
Text z matriky a překlad

Přepis originálu

[Vápno a Končiny, fol. 170] [Narození / pokřtění] 1888 leden 11, v 6 hodin ráno / 11 [Číslo domu] 53 na Písku (?) [Dítě a bába] Božena. Zkoušená baba: Veronika Mocová z Vápna č. 40 [Kněz] Josef Sobý (?), farář [Náboženství, pohlaví, lože] katolické, ženské, manželské [Otec] Heřman Jaroslav, hajný z Vápna č. 53, katolík, okres Český Dub, manž. syn Štěpána Heřmana, rolníka z Bradce č. 7, vyznání augsburgského, okres Mladá Boleslav, a Barbory rodem Kauniecovy (?) z Kutné Hory č. […], katoličky, tam rozené [Matka] Barbora, manž. dcera Jana Johanna, dělníka z Bílé Hlíny č. 37, tam rozená, okres Mn. Hradiště, a Veroniky rodem Dutíkovy (?) z Bradce č. 7, okres Mladá Boleslav [Svědkové] Veronika Mocová, bába z Vápna č. 40, levans; Augustin Sluka, chalupník z Vápna č. 53, svědek

Překlad

Dne 11. ledna 1888 v 6 hodin ráno se ve Vápně v domě čp. 53 narodila a týž den byla pokřtěna Božena, manželská dcera Jaroslava Heřmana, hajného ve Vápně, a Barbory rozené Johannové. Dědeček z otcovy strany byl Štěpán Heřman, rolník z Bradce čp. 7 (okres Mladá Boleslav), evangelík augsburského (luterského) vyznání; babička Barbora rozená Kauniecová (?) pocházela z Kutné Hory a byla katolička. Dědeček z matčiny strany byl Jan Johann, dělník z Bílé Hlíny čp. 37, babička Veronika rozená Dutíková (?) z Bradce čp. 7. Dítě při křtu držela porodní bába Veronika Mocová, svědkem byl chalupník Augustin Sluka, majitel domu čp. 53.

křest / narození13. 2. 1906 · AP N72, narození 1905–1907, Praha II – sv. Apolinář (zápisy ze Zemské porodnice, Praha II čp. 441) · snímek 103
Růžena se narodila 13. 2. 1906 v Zemské porodnici u sv. Apolináře v Praze jako nemanželská dcera Boženy Heřmanové, dcery hajného Jaroslava Heřmana. Roku 1915 jí manžel matky Karel Ludvík Mayer dal své jméno – od té doby Mayerová.
Výřez zápisu: Narození Růženy Mayerové (Heřmanové)
Text z matriky a překlad

Přepis originálu

[Číslo postupné] 385 [Narození / křest] 1906 únor 13 / 14 [Křtil] F. Heřman (?), coop. [Jméno pokřtěnce] Růžena Mayer(ová) (příjmení připsáno později) [Náboženství, pohlaví] kat., žen., nemanž. [Místo, číslo domu] Praha II.-441 (porodnice) [Bába] Šebel (?) Mar. [Otec] — [Matka] 443 Heřman Božena, rozená ve Vápně (?), příslušná Praha, dcera Jaroslava Heřmana, hajného v. v. (ve výslužbě) v Bubenči (?) 162-VII, a Barbory Johann[ové] (čteno podle fotografie rodiny z archivu; dřívější čtení „nar. 1/2 88“ nejisté) [Kmotr] Růžena Stáň[…] (?), služka [Poznámka] C. k. místodržitelství v Praze vynesením ze dne 18/10 1915 č. I.B 2300/1 vzalo na vědomí prohlášení Karla Ludvíka Mayera v Bubenči, Skroupova č. 172, manžela matky dítěte Boženy Heřmanové nyní provdané Mayerové, při c. k. okr. soudě na Smíchově dne 16/10 učiněné, že zde jako dítě zanesené Růženě Heřmanové dává své jméno. Následkem toho má dítě na příště věsti rodinné jméno Mayerová. — V. a. Kons. dto 3/11 1915 č. 14991.

Překlad

Růžena se narodila 13. února 1906 v Zemské porodnici u sv. Apolináře v Praze (Praha II čp. 441) a druhý den byla pokřtěna. Byla nemanželským dítětem – otec v matrice zapsán není. Matkou byla Božena Heřmanová, rodačka z Vápna, příslušná do Prahy, dcera Jaroslava Heřmana, hajného ve výslužbě (bydlel v Bubenči čp. 162, Praha VII), a Barbory rozené Johannové. Kmotrou byla Růžena Stáň[…] (?), služka. V roce 1915, když bylo Růženě devět let, prohlásil u okresního soudu na Smíchově Karel Ludvík Mayer z Bubenče, Skroupova čp. 172 – tehdy už manžel její matky – že dívce dává své jméno. Místodržitelství to vzalo na vědomí a od té doby se Růžena jmenovala Mayerová. Proto ji rodina znala jako „rozenou Heřmanovou, Mayerovou“. Zápis neříká, zda byl Karel Mayer jejím biologickým otcem.