příběhy rodů

Žilové ze Sulkovce

Hudebník z Jimramova, vesnický učitel, švec, který se stěhoval z domku do domku, a porodní bába z Bystrého – moravsko-česká větev Šišmových.

Žilové jsou větví rodu Šišmových. Vede k nim Rosalie Žilová, která si v roce 1838 vzala nedvědického kováře Františka Šišmu. Její předci žili v Sulkovci pod Pernštejnem a na česko-moravském pomezí kolem Bystrého a Jimramova.

Hudebník z Jimramova (1772)

  1. října 1772 se v kostele v Bystrém u Poličky oženil František Žila, syn Antonína Žily – farář si k jeho jménu poznamenal musicus ex Ingrowitz, hudebník z Jimramova. Nevěstou byla Rozálie, dcera Václava Ehrenbergera, mlynáře z Trhonic; na svatbě jí za svědka šel trhonický rychtář.

Kolem roku 1777 se mladí usadili v Sulkovci v domku čp. 25. František tu nejdřív šil boty a později se stal školním učitelem – v úmrtním zápisu z 25. října 1828 je zapsán jako „Schullehrer in Sulkowetz“, bylo mu 84 let. Rozálie ho přežila o dva roky. Když v roce 1807 křtili jejich vnučku, udělal to kaplan Ignác Ehrenberger – nejspíš Rozáliin příbuzný.

Švec a ševcova dcera z Bystrého (1796)

Syn Antonín se vyučil ševcem. Ženu si našel tam, kde se ženil jeho otec – v Bystrém. 21. listopadu 1796 si tu vzal třiadvacetiletou Kateřinu Kuklovou, dceru ševce Jana Kukly z domku čp. 58. Za svědka šel ženichovi sulkovecký rychtář.

V sulkoveckých matrikách se pak Kateřinino příjmení proměnilo k nepoznání: německy psaní faráři z „Kukly“ udělali Küllin, Külla, Kübler i Küller a při svatbě dcery v roce 1838 dokonce „Regina roz. Ginkel“. Teprve křest v Bystrém prozradil, jak se doopravdy jmenovala.

Z domku do domku

Antonín byl podruh – neměl vlastní chalupu a bydlel v nájmu u sousedů. Podle křtů dětí se s rodinou stěhoval téměř pořád: čp. 14 (1798), čp. 5 (1800), čp. 8 (1802–1805), čp. 21 (1807), čp. 19 (1810–1815). Narodilo se jim nejméně sedm dětí – Anna, Josef, Pavel, dvě Terezie, Rosalie (27. srpna 1807) a Františka.

U porodů dětí v letech 1805 a 1807 pomáhala jako porodní bába „Theresia Küllin z Bistrau“ – Terezie, Kateřinina vlastní matka, která kvůli tomu chodila z Bystrého přes zemskou hranici do Sulkovce.

Antonín zemřel 1. června 1832 v domku čp. 17 na hnilobnou horečku (tyfus); bylo mu 58 let. O šest let později si jeho dcera Rosalie vzala kováře Františka Šišmu ze sousedních Nedvědic – a dál pokračuje příběh Šišmových.

Co zatím chybí: křest Antonína Žily (asi 1772, nejspíš Jimramov) a původ Františka Žily; kdy a kde zemřela Kateřina; gruntovní kniha Sulkovce (moravský archiv byl zatím nedostupný).

Další příběhy rodů

Příběh ZelenkovýchOd chalupníků z Nové Vsi a tkalců z podkrkonošské Lomnice přes vesnické učitele na Mělnicku až po pražského dispečera – sedm generací a jedno jméno, které se cestou změnilo ze Zelinky na Zelenku.Příběh PokornýchVojenský muzikant z Křenku, sedmnáctiletá nevěsta z moravských Koryčan, drogista ze Žižkova a učitelka, která nikdy neopustila rodinu – tři generace Pokorných mezi Brandýsem a Kunraticemi.Příběh MrzenůSedláci od Milevska, deset dětí na statku v Rohozově a řezník, který odešel do Prahy – Mrzenovi od Něžovic až po žižkovskou modistku Vlastu.Příběh BendovýchFamilianti z Kluků, syn, který se stal řídícím učitelem, krejčovská dcera z Veltrus a vdova z Ondřejova – rod babičky Jaroslava Zelenky.Příběh HeřmanovýchEvangelický švec a vysloužilec, katolická mlynářka z Kutné Hory, hajný z Vápna a švadlena z Bubenče – rod Boženy Heřmanové, babičky Jiřího Zelenky.Příběh MayerovýchPražští truhláři, dvojčata ze Spálené ulice, obchodník, který skončil v Drážďanech, a jeho syn – raněný desátník, který dal své jméno cizí dívce.Příběh ŠišmovýchKovářův syn z Nedvědic, domkáři z Koryčan, dva hroby v jednom roce a sirotek, který odešel do Prahy – moravská větev Pokorných.Příběh KotkovýchSedláci z Vinoře, chalupníci z Ostrova a rolníci ze Záp u Brandýsa – rod Anny, matky Vlasty Mrzenové, která se ve dvaatřiceti vdala za žižkovského uzenáře.Příběh Ledvinů a ŠírůChalupníci a familianti ze Stránky u Brandýsa – sousedé z čísel 10 a 14, mladá vdova, která se vdávala třikrát, a dvě svatby, které spojily Ledviny s Kotky.Příběh SrbkovýchSedláci z Předboje čp. 5, ovčáci Kotrbové a dvě století na jednom statku – nejstarší doložená větev rodokmenu.Příběh ČapkůZe Záluží na Ovčínek – jak se rod Čapků usadil na statku v Rohozově u Chyšek a hospodařil na něm přes sto let, až statek přešel na Koutníky a Mrzeny.Rohozov a statek OvčínekMalá ves u Chyšek, kde se za tři sta let sešli svobodníci, poddaní sedláci, podruzi, Židé i rytíři – a kde na statku čp. 5 hospodařili Čapkové, Koutníci a Mrzenovi. Podle Kroniky Rohozova.Kaudelkové z KosmonosRychtář Pavel, zahradníkova dcera ze zámecké zahrady, baráčník Vojtěch a domkáři Dutíkové z Bradlce – nejstarší větev Heřmanových, sahající až do roku 1673.Klementové z Budohostic a VeltrusSvobodníci z Budohostic, porodní bába Anna, knížecí myslivec Vacek a krejčí Jan z Veltrus – rod Marie Klementové, babičky Jaroslava Zelenky.Havláskové z DobřemilicKoutníci, kterým se říkalo podle chalupy, sedlák Jan z Přeštěnic a dva pohřby v jednom jaru – rod Kateřiny Koutníkové, prababičky Vlasty.Viktor Mayer a továrna na nábytekNejmladší syn truhláře Michaela Mayera postavil velkou pražskou továrnu na nábytek, dodával stolařské práce pro Národní muzeum – a po třiceti letech stál před soudem pro úpadek.Veškrnové a Černí z KřenkuRychtáři a sedláci z vesnice u Staré Boleslavi – pět generací od svatby v roce 1694, dva Josefové Veškrnové, otec, který zemřel šest dní po křtu syna, a kmotra ze špitálu.Šorfové a Svatí z PeckyRychtářův syn ze Žďáru, dvě sestry Pokorné z Nové Vsi, tkalci z Pecky pod Kozákovem a svatba, ke které bylo třeba povolení konzistoře.Putíkové (Dutíkové) z BradlceChalupníci a domkáři z Bradlce u Mladé Boleslavi – od Václava Putíka, který chalupu převzal v roce 1682, přes domek postavený na otcově gruntu až k vojákovi a krejčímu Františkovi. Větev Heřmanových přes Veroniku Dutíkovou.Svatí a Khunové z PeckyChalupník ze Stavu, jeho syn tkadlec a měšťan v Pecce, familianti Khunové a sedlák Anton z Lhoty – předci Marie Šorfové, babičky Václava Zelenky.Johannové z Bílé HlínyPodruh z Mužského, který si koupil domek v Bílé Hlíně, chalupníci Bartošovi z Bukoviny a nádeník Jan, jehož dcera Barbora si vzala hajného Jaroslava Heřmana. Větev Heřmanových.