Johannové z Bílé Hlíny
Podruh z Mužského, který si koupil domek v Bílé Hlíně, chalupníci Bartošovi z Bukoviny a nádeník Jan, jehož dcera Barbora si vzala hajného Jaroslava Heřmana. Větev Heřmanových.
Johannové patří k rodu Heřmanových. Vede k nim Barbora Johannová, která si v roce 1874 vzala hajného Jaroslava Heřmana. Její předci byli drobní lidé z kraje pod Mnichovým Hradištěm – podruzi, nádeníci a domkáři z Bílé Hlíny a Bukoviny. Faráři jméno psali různě: Johan, Johann, Jochan.
Z Mužského do Bukoviny (1769–1811)
Nejstarší Johann, o kterém víme, žil v Mužském pod Mužským vrchem (fara Boseň, panství Klášter). Se ženou Kateřinou tu měl syna Jana – nejspíš je to ten Jan, pokřtěný 12. září 1769 v kostele sv. Václava v Bosni. Že rodina pocházela odtud, prozradil křest Janova syna v roce 1804, kde je otec zapsán jako „podruh z Mužský čp. 20“.
Sňatek Jana Johana a Anny Bartošové (1802)
Sňatek Václava Bartoše a Marie Šnajdrové (1774)
Křest Anny Bartošové (1776)
Úmrtí Václava Bartoše (Bukovina, 1805)- června 1802 se Jan oženil v Horní Bukovině s Annou, dcerou chalupníka Václava Bartoše z čp. 1. Anna se narodila 24. března 1776 v Bukovině čp. 1. Její otec byl vdovec, když si v roce 1774 vzal Marii Šnajdrovou (Schneiderovou), dceru Josefa Schneidera z Boskova (?) – faráři ji později zapisovali všelijak, jednou jako Čížkovou, jindy jako Ro…manovou. Mladí Johannovi bydleli jako podruzi u Anniných rodičů. Starý Václav zemřel v září 1805 v osmdesáti letech, jeho vdova Marie ho přežila o sedmnáct let. V soupisu poddaných z let 1806 a 1810 jsou Bartošovi zapsáni mezi podruhy – grunt už tehdy hospodařil někdo jiný.
Johannovým se v Bukovině narodili synové Josef (1804), Jiří (asi 1806) a Jan (červenec 1809) a dcera Anna (1811).
Domek čp. 37 v Bílé Hlíně (1811–1868)
V roce 1811 si Jan konečně pořídil vlastní střechu. Od Františka Švěrmy koupil v sousední Bílé Hlíně nově postavený domek čp. 37 za 240 zlatých. Domek stál na panském (dominikálním) pozemku, a tak ho vrchnost zapsala do knih až v listopadu 1820. Syn Václav (1814) je v matrice ještě zapsán „v Bukovině čp. 37“, dcera Kateřina (1816) už v Bílé Hlíně.
Soupis poddaných z roku 1828 zachytil celou rodinu: „Jan Johan 57, domkář; žena 55; děti Jiří 22 – voják, Josef 25, Anna 17, Kateřina 10, Jan 20, Václav 15.“ Písař ženu zapsal jako Kateřinu – nejspíš omylem, protože v matrikách je pořád Anna.
V dubnu 1845 převzal domek syn Jiří, který se vrátil z vojny, za 100 zlatých. Starý Jan zemřel 24. listopadu 1851 v čp. 37 „sešlostí věkem“, podle matriky v 75 letech. Jiří zemřel v roce 1856 a domek pak připadl jeho vdově Anně.
Nádeník Jan a Veronika z Bradlce (1844–1874)
Prostřední syn Jan zůstal v Bílé Hlíně jako nádeník. 22. července 1844 si vzal Veroniku Dutíkovou z Bradlce, dceru krejčího a chalupníka Františka Putíka (o Putících vypráví samostatný příběh). Bydleli nejdřív v rodném domku čp. 37, později v sousedním čp. 38. Nejstarší syn Jan přišel na svět už o Vánocích 1842, rok a půl před svatbou rodičů, a zemřel mladý v roce 1869. Pak se narodil syn Václav (1846) a 13. ledna 1854 dcera Barbora.
- května 1874 se Barbora v Bílé Hlíně vdala za Jaroslava Heřmana, syna vysloužilého vojáka ze Sovínek. Putovala s ním po hájovnách – Klokočka, Rečkov, Vápno – a nakonec do Prahy – a dál pokračuje příběh Heřmanových.
Jan s Veronikou dožili u syna Václava v Násedlnici u Bakova nad Jizerou, v domku čp. 17. Veronika tam zemřela 15. února 1887 v 69 letech, Jan o dva a půl roku později, 17. září 1889, „sešlostí věkem“ v osmdesáti.
Co zatím chybí: jistý křest Jana Johana st. (kandidát z roku 1769 je o pár let starší, než udávají pozdější zápisy); sňatek jeho rodičů v Bosni.











